Propuštění syrského Kurda Sáliha Muslima je rozhodnutí země, která podporuje terorismus. Během návštěvy Alžírska to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Hodnotil tak postup České republiky vůči Muslimovi. Tento bývalý spolupředseda syrské Sjednocené demokratické strany (PYD) byl zadržen 24. února v Praze na základě zatykače vydaného Ankarou kvůli jeho údajným teroristickým aktivitám. Soud jej propustil o tři dny později.
Turečtí politici na to reagovali velmi ostře. Vicepremiér Bekir Bozdag hovořil o „jasné podpoře terorismu“ už v úterý.
Muslim patřil do loňska k vedení PYD. Podle Ankary je tato strana napojená na tureckou separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), řazenou nejenom v Turecku, ale i jinde ve světě k teroristickým organizacím.
Ankara viní Sáliha Muslima z narušování jednoty a územní celistvosti státu, z vraždy, pokusu o vraždu a z ničení veřejného majetku. Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016 v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení do atentátu odmítl.
Erdogan nechápe obrat českých úřadů
Erdogan postup Česka přiřadil k údajnému pokrytectví Západu a dvojakému přístupu k boji proti terorismu. „Bohužel nejsou spravedliví… Česká republika je členem Evropské unie. Považuje Unie PKK za teroristickou organizaci? Ano. Poskytli jsme dokumentaci a dokázali jsme, že je PYD s touto teroristickou skupinou spojená? Ano. Přesto tohoto teroristického vůdce propustili,“ řekl Erdogan.
„Proč jste ho zatýkali a pak propustili? Co se za 24 hodin změnilo? Toto propuštění Českou republiku dostalo do postavení země podporující terorismus…Neumějí to vysvětlit. Propuštění vůdce teroristů znamená podporovat terorismus. Jiné vysvětlení pro to není,“ dodal Erdogan.
Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.
V roce 1998 vstoupil do syrské odnože v Iráku založené Demokratické strany Kurdistánu, po pěti letech ji ale zklamaný opustil. Vstoupil do nově založené Strany demokratické unie (PYD) úzce napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK) a v roce 2010 stanul v jejím čele. Nedlouho poté ho syrské bezpečnostní složky zatkly, po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu, do Sýrie se vrátil krátce po vypuknutí občanské války. Pod jeho vedením se PYD stala vedoucím představitelem syrských Kurdů.
Turecko na Sáliha Muslima vydalo zatykač v listopadu 2016 spolu s dalšími desítkami osob, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim ale jakékoli zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), odmítl. Postavení ve vedení PYD letos sedmašedesátiletý politik opustil na sjezdu strany loni v září, i nadále má ale mezi členy vliv.
