Vnitro požádá o vynětí z unijní migrační solidarity

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ předeslalo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) sdělil, že Česko má v Evropské unii ukrajinských uprchlíků stále nejvíce na počet obyvatel. „To nám umožňuje požádat o úplné osvobození od příspěvků do nového společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Hned zítra (ve středu) odešlu dopis s touto žádostí Evropské komisi,“ dodal.

Do Česka před válkou uteklo v roce 2022 zhruba 470 tisíc Ukrajinců. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra bylo v Česku k pondělní půlnoci 397 421 uprchlíků s dočasnou ochranou.

Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) Evropská komise potvrdila, že na Česko se díky tomu, že se stará o velké množství ukrajinských uprchlíků, nevztahuje žádná povinnost přijímat migranty nebo na ně finančně přispívat. „ANO a SPD stále dokola opakovaly, že budeme muset přijímat nelegální migranty, šířily strach a nenávist a rozeštvávaly společnost. Opět se ukázalo, že zase jenom lhaly,“ dodal.

Kromě Česka platí výjimka pro pět dalších zemí

Mezi šest zemí, které mohou žádat o plný nebo částečný odpočet svých příspěvků do Fondu solidarity na nadcházející rok, dále patří Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko.

Komise uvedla, že členské státy čelí různým migračním situacím a tlakům. Vedle šestice zemí, kde je i Česko, zmínila také další státy. „Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku v důsledku neúměrného počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku z důvodu nepřiměřeného počtu příjezdů po pátracích a záchranných akcích na moři ve stejném období.“ Tyto čtyři státy proto budou mít přístup k již zmíněnému Fondu solidarity, až migrační pakt vstoupí v platnost v polovině roku 2026.

Migrační tlak pak hrozí dalším dvanácti státům. I ony by pak měly mít přístup k některým podpůrným nástrojům.

Počet nelegálních překročení hranic EU se za poslední rok snížil o 35 procent, uvedla také Evropská komise ve zprávě.

Dále upozornila na přetrvávající problémy, jako je pokračující tlak ze strany nelegálních příchozích a neoprávněných pohybů v rámci EU, příliv uprchlíků z Ukrajiny či zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem a vnějších hranicích a spolupráce v oblasti navracení nelegálních migrantů.

Systém je spravedlivý a pevný, soudí eurokomisař Brunner

Členské státy si mohou zvolit formu solidárních příspěvků mezi solidaritou mezi lidmi (přemístění nebo případně kompenzace odpovědnosti), finanční podporou a alternativními opatřeními nebo kombinací těchto opatření, shrnula Komise.

Podle eurokomisaře pro vnitřní záležitosti a migraci Magnuse Brunnera je EU na cestě k největší reformě migrační a azylové politiky ve své historii. „Budujeme silný systém, který je spravedlivý a pevný,“ uvedl Brunner.

„Podporujeme členské státy, které čelí největšímu nepřiměřenému tlaku. Zachování této rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností je klíčem k našemu úspěchu,“ dodal s tím, že EU musí zejména pokračovat v rychlejším provádění azylového řízení a efektivním navracení neúspěšných žadatelů o azyl.

Hodnocení jednotlivých zemí zohledňuje celkový migrační tlak na základě počtu příchozích a žádostí o azyl s přihlédnutím k HDP a počtu obyvatel země, jakož i migrační tlak vyplývající z velkého počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích.

Komise bude posuzovat celkovou migrační situaci v EU každý rok. Tím je zajištěno, že stálý mechanismus solidarity bude vždy reagovat na nové výzvy a vyvažovat odpovědnosti členských států.

Ministři vnitra mají jednat o výši příspěvků do Fondu solidarity

Nyní neveřejný návrh Komise ohledně Fondu solidarity uvádí spravedlivý podíl příspěvků, které by každý členský stát mohl do fondu poskytnout. Skutečné příspěvky budou odrážet to, co požadují členské státy pod tlakem, co nabízejí přispívající členské státy, a zohlední také, jaké budou odpočty nebo osvobození od příspěvků. Shoda na složitých propočtech by přitom měla být nalezena do konce roku, dánské předsednictví by podle zdrojů ČTK chtělo vše schvalovat na jednání unijních ministrů vnitra 8. prosince. Vnitro uvedlo, že se chystá podrobně seznámit s návrhy EK a zpracuje k nim připomínky.

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Schvalování paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů.

Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš s Pavlem probrali zahraniční cesty či situaci ve světě, uvedl premiér

Premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě během asi hodinové schůzky probrali zahraniční cesty a návštěvy, které budou hostit, uvedl premiér. Hovořili dle něj také o situaci ve světě, například o volbách. Babiš označil schůzku za velmi konkrétní, jednat měli i o rozpočtu na příští rok. Znovu se s Pavlem setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu, dodal. Na dotaz, zda plánuje pravidelná jednání s prezidentem, uvedl, že se uskuteční podle potřeby.
16:24Aktualizovánopřed 21 mminutami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14:32Aktualizovánopřed 23 mminutami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
03:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 3 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 3 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Turek se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech, rozhodl soud

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí zveřejnit na své sociální síti. Ekologická organizace podala žalobu koncem června, a to mimo jiné kvůli tomu, že ji Turek spojoval s úmrtími při povodních, které zasáhly Česko před dvěma lety. Poslancův právní zástupce už tehdy řekl, že se jeho klient omlouvat nebude.
09:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.