Praha - Letos uplynulo 40 let od doby, kdy provedl profesor Jaroslav Lichtenberg a jeho tým první aortokoronární bypass v bývalém Československu. Dnes se již jedná o běžnou praxi, vývoj však nekončí, informoval docent Jan Tošovský z druhé chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice. Zdejší lékaři vypracovali například operační postupy pro pacienty starší 70, nebo dokonce i 80 let.
„S prvním aortokoronárním bypassem vývoj na naší klinice neskončil. Mimo vrozené vady u dětí a transplantace srdce provádíme prakticky celé spektrum kardiovaskulární chirurgie. Přímo výjimečné postavení máme v operacích pro chronickou plicní hypertenzi a zkušenosti s podpůrnými systémy srdce a plic,“ shrnul přednosta docent Jaroslav Lindner.
Specialitou pracoviště jsou aortokoronární bypassy u pacientů s probíhajícím infarktem myokardu. Lékaři nečekají, až se tkáň poškozená infarktem zhojí nefunkční jizvou. Včasná operace s obnovou přívodu krve do postižené oblasti přispěje k tomu, že ložisko je menší, tím se zachová větší díl funkční svaloviny.
Operace jsou častější a bezpečnější
Dne 28. října 1970 byl proveden jednonásobný aortokoronární žilní bypass na pravou věnčitou tepnu 54letému pacientovi. Nemocnému se po operaci dařilo dobře. V té době to byl velký výkon, jemuž především pomohla tehdejší relativně velká zkušenost pracoviště s operacemi v mimotělním oběhu.
Počet operací začal narůstat. Brzy se přidala pracoviště v IKEM, Hradci Králové, v Brně a Bratislavě. Významně jejich počty vzrostly až v 90. letech, s otevřením nových kardiochirurgických pracovišť. Následně se zavedením perkutánní balonkové angioplastiky (PTCA) a koronárních stentů do rutinní praxe se množství přímých revaskularizačních výkonů snížilo.
Jaroslav Lichtenberg
Narodil se v roce 1906 ve Vysokém Mýtě. Byl přijat na vojenské stipendium na lékařskou fakultu v Praze, kde v roce 1931 promoval. Habilitoval se v roce 1947, v roce 1954 byl jmenován profesorem válečné chirurgie a v roce 1970 dosáhl hodnosti doktora věd. Mezi roky 1951 až 1958 byl náčelníkem katedry propedeutické a operativní chirurgie a později katedry válečné chirurgie na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové. Zde se seznámil se začínající kardiochirurgií. Převážnou dobu pracoval na I. chirurgické klinice ve funkci zástupce přednosty kliniky. Byl jedním z prvních u nás, kdo se zabýval lokální perfuzí cytostatiky u zhoubných nádorů. Posléze jeho hlavní zájem patřil kardiochirurgii.
Technika samotné operace se příliš nezměnila. „Samozřejmě jsou daleko dokonalejší technické věci, změnila se technika šití. Základ zůstal jako na konci 60. let,“ uvedl vedoucí kardiologie IKEM Jiří Malý. Zkrátila se i čekací doba pacientů, v některých případech jen několik týdnů. Největší boom klasických operací nastal na přelomu století.
Kardiolog Jan Tošovský ve vysílání Českého rozhlasu zdůraznil roli pacienta při onemocněních srdce. „Většina případů se léčí konzervativně, farmakologicky – pacient by si také měl osvojit zdravý styl života.“ Jak uvedl, objevují se i nové postupy, například tzv. robotická chirurgie. Vše směřuje k tomu, aby se nemocným zlepšila kvalita života. V současné době se u nekomplikovaných nemocných pohybuje operační úmrtnost i pod jedno procento.
