Biden vyhrál primárky v dalších třech státech, Sanders bude jednat o budoucnosti své kampaně

Nahrávám video

Bývalý viceprezident Spojených států Joe Biden ovládl demokratické primárky ve všech třech státech, v nichž se v úterý konaly – na Floridě, v Illinois i v Arizoně. Biden tak jasně porazil svého levicového soupeře, vermontského senátora Bernieho Sanderse. Ten nyní čelí výzvám, aby ze stranického klání odstoupil. Sandersův tým oznámil, že senátor bude se svými přiznivci o budoucnosti kampaně jednat, rychlé rozhodnutí ale nečeká.

Na Floridě, kde šlo o 219 delegátů pro letní nominační sjezd strany, si Biden zajistil hlasy nejméně 150 delegátů, zatímco Sanders 55. Biden tu získal 62 procent hlasů, což bylo o takřka 40 procentních bodů více než jeho soupeř. Zbývající hlasy obdrželi kandidáti, kteří již kampaň ukončili.

Ve státě Illinois s třetím největším městem USA Chicagem se hrálo o 155 delegátů. Biden jich získal na svou stranu nejméně 90, Sanders 56. Rozdíl v hlasech činil 23 procentních bodů.

V Arizoně se rozdělovalo 67 delegátů. Přinejmenším 20 delegátů získal Biden a 14 Sanders. Zatímco na Floridě a Illinois jsou výsledky takřka konečné, v Arizoně bylo odpoledne SEČ sečteno zhruba 90 procent hlasů.

Potíže kvůli koronaviru

Ve floridských primárkách Demokratické strany hlasovaly odhadem zhruba dva miliony lidí, zatímco v roce 2016 to bylo 1,7 milionu. Účast na hlasování tak byla vyšší i přes obavy z nového koronaviru, jehož epidemie už propukla i ve Spojených státech.

Naopak v Illinois koronavirová krize hlasování negativně poznamenala, když někteří hlasující zjevně nemohli najít volební místnosti. Například v pečovatelských domech a dalších typických místech pro volby se totiž hlasování kvůli obavám z koronaviru tentokrát nekonalo.

Na úterý byly původně plánovány také primárky v Ohiu, kvůli koronaviru se zde ale volební místnosti neotevřely. Náhradní termín hlasování byl stanoven na 2. června.

Biden a Sanders během jedné z televizních debat
Zdroj: Reuters

„Je na Sandersovi, aby obrátil zbraně“

Sedmasedmdesátiletý Biden svými novými vítězstvími potvrdil roli favorita pro nominaci demokratů na prezidenta USA, ačkoli zpočátku měl navrch Sanders. Senátor už čelí tlaku, aby ze souboje odstoupil, což by demokratům umožnilo sešikovat se za Bidenem. Nechtějí totiž opakovat zkušenost z roku 2016, kdy se Sanders o nominaci dlouho přetahoval s Hillary Clintonovou, která nakonec v prezidentských volbách prohrála s Trumpem.

„Nyní je na Berniem Sandersovi, aby obrátil zbraně a miliony svých energických a přesvědčených podporovatelů od bitvy a nasměroval je do války,“ uvedl pro CNN politický komentátor Paul Begala. Sanders podle něj nepochybně zvítězil v řadě klíčových bodů. „Není pochyb, že jeho kandidatura navedla Demokratickou stranu na výrazně progresivnější směr. Ale podtrženo a sečteno, jak řekl Biden: voliči chtějí výsledky, a ne revoluci,“ dodal Begala.

Podobný názor má i komentátorka Tara Setmayerová. „Je na čase, aby Sanders odstoupil,“ uvedla. „Voliči jasně rozhodli, že chtějí poslat za Demokratickou stranu do listopadových voleb bývalého viceprezidenta Bidena,“ dodala. 

Sandersův volební manažer Faiz Shakir uvedl, že senátor bude se svými příznivci jednat o budoucnosti kandidatury. Dodal ale, že Sanders nebude s rozhodnutím o případném pozastavení kampaně nijak spěchat, neboť do dalšího stranického klání zbývají takřka tři týdny. Podle Shakira se chce nyní Sanders soustředit především na akutní záležitosti, jakou je postup vlády proti koronaviru.

Trump má nominaci jistou

Formální vítězství ve floridských primárkách Republikánské strany a také v Illinois si připsal stávající prezident USA Donald Trump, který bude svou funkci obhajovat. Podle agentury AP tak nyní má na své straně 1276 delegátů, což mu stačí na nominaci. Oficiálně se však Trump stane kandidátem až po letním stranickém sjezdu.

Prezidentské primárky se v úterý konaly na Floridě, v Illinois a v Arizoně. V Ohiu bylo hlasování kvůli koronaviru zrušeno. Samotné prezidentské volby se mají uskutečnit 3. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 4 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 5 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 6 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 7 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.