„Bezpečné“ elektrické zbraně měly zachraňovat životy. Místo toho tasery přispěly k tisícovce úmrtí

Tasery – elektrické paralyzéry s vystřelovacími elektrodami – dokáží člověka zasáhnout na deset metrů a zcela jej ochromit. Když je od 90. let začala používat americká policie, chválila moderní zbraň, která nezabije ani nezpůsobí vážné fyzické zranění. Nejnovější zpráva agentury Reuters však popisuje více než 150 případů, kdy tasery zásadně přispěly k úmrtí, a mapuje stovky dalších podobných kauz, které skončily smrtí.

  • Z 1005 případů, které Reuters popsal, šlo například o 629 případů, kdy byla pacifikovaná osoba pod vlivem drog nebo alkoholu. 247 úmrtí se týkalo osob, které vykazovaly známky duševní choroby, emočního vypětí nebo neurologické poruchy. 101 případů se týkalo ozbrojených osob. Osm ze zkoumaných úmrtí se vztahovalo k osobám mladším 18 let. Pouze 23 případů se týkalo žen. 318 úmrtí nastalo u osob afroamerického původu, 276 úmrtí je evidováno u bělochů, ve 128 případech šlo o osoby hispánského původu. Pouze dvě úmrtí jsou spojována s původními Američany.

Tom Schrock se potýkal s depresemi a občasným užíváním drog během celého svého pětatřicetiletého manželství. Manické epizody se mu zhoršily poté, co jejich nejstarší dítě zemřelo na následky předávkování heroinem.

Policie navštívila jejich rodinný venkovský domek na východě Los Angeles nejméně tucetkrát. Obvykle Toma odvezli do nemocnice, dostal léky a za 72 hodin byl opět doma. Tentokrát se pomoci nedočkal, po zásahu taserem namísto pomoci zemřel. 

Jeden červnový čtvrtek v roce 2012, v 10:24 večer přijala dispečerka na nouzové lince 911 telefonát. „Je na tom opravdu špatně, potřebuje do nemocnice,“ oznamovala do telefonu Tomova žena Nancy. Na telefonát odpověděli tři strážníci, hlášení upozorňovalo na neozbrojeného člověka s mentálními problémy.

Nancy dovedla strážníky až k manželovi, jeden z nich si přitom připravil taser. Muž se k nim pomalu začal přibližovat a několikrát policisty vyzval k odchodu. Když nereagoval na výzvu, aby se zastavil, policista použil taser. Muž ustoupil, policista ale použil zbraň znovu. Sedmapadesátiletý Tom Schrock se zhroutil, lapal po dechu a nereagoval. Už se neprobral. 

„Volala jsem, aby mu pomohli, ne aby ho zabili“

„Volala jsem pomoc,“ uvedla Nancy Schrocková, „nevolala jsem je proto, aby přišli a zabili ho.“ Oblastní koroner San Bernardina označil za příčinu smrti více faktorů. Přispěl zejména nedostatek kyslíku v mozku v důsledku srdeční zástavy po použití donucovacích prostředků.

Schrockovi zažalovali místní policii a výrobce omračovacích pistolí, Taser International Inc. Zbraně podle nich byly nebezpečné a bezpečnostní složky nedostatečně vyškolily své zaměstnance ohledně nebezpečí použití takových zbraní proti mentálně narušeným obětem. 

Smrt Toma Schrocka je ale jen jednou z mnoha podobných tragických událostí, které se spojují s použitím taseru. Reuters ve Spojených státech zdokumentoval 1005 případů úmrtí, které zahrnovaly použití této zbraně. Téměř všechny přitom spadají do období krátce po roce 2000. 

Tasery
Zdroj: Mike Blake/Reuters

Mnohé z obětí přitom patří do kategorie znevýhodňovaných nebo snadno zranitelných. Čtvrtina z těch, kteří po zásahu omračovacích pistolí zemřeli, byli psychicky narušení nebo nemocní. V devíti z deseti případů neměla oběť zbraň. Více než stovka úmrtí začala telefonickou žádostí o zdravotnickou pomoc na linku 911.

Žádná vládní agentura neeviduje přehledně případy, kdy použití taserů během policejního zásahu vyústilo v úmrtí. V některých státech nejsou veřejné ani pitvy. Zprávy koronerů se v zahrnutí taseru jako příčiny úmrtí také zásadně liší.

Společnost, která zbraně vyrábí, se přitom brání tím, že omračovací pistole téměř nikdy nenesou přímou vinu na úmrtí. Ta jsou důsledkem předávkování drogami, fyziologickými problémy jako srdeční selhání nebo použití dalších donucovacích prostředků spolu s taserem.

Firma připustila 24 úmrtí po zásahu omračovací pistolí – 18 z nich bylo způsobeno pádem a následnými zraněními hlavy či krku, šest pak vznícením po zásahu zbraní.

Policisté jako odborníci na duševní zdraví

Reuters si opatřil pitevní protokoly 712 případů z 1005 zdokumentovaných úmrtí. Ve více než pětině případů byl taser uváděn jako příčina smrti nebo jako faktor, jenž stál na počátku procesu, který úmrtím skončil.

Většina dalších pitev uváděla jako fatální kombinaci srdečních obtíží, špatného zdravotního stavu, požití drog nebo jiné formy traumatu. Často jsou zabiti lidé, kteří se potýkají s duševními chorobami, emocionálními poruchami nebo záchvaty.

  • Taser neboli omračovací pistole je zbraň fungující na principu elektrického šoku. Vystřelenými elektrodami na tenkých vodičích paralyzuje po krátkou dobu zasaženou osobu až na vzdálenost několika metrů a skrze oděv. Zasažený by měl zůstat při vědomí, vnímat okolí, nemůže ale ovládat svalstvo.

Případy, kdy se policie potýká s mentálně nemocnými osobami, jsou častější – zejména poté, co služby pro duševní zdraví financované vládou čelí škrtům v rozpočtu. Podle výzkumu American Psychiatric Association připadá na osoby s duševními poruchami jeden telefonát ze stovky případů, kdy je volána na místo policie.

V materiálech vydaných v roce 2004 přitom výrobce tasery popisoval jako „široce uznávaný, nejdůležitější nástroj“ pro policejní jednotky, které zasahují u případů, v nichž figurují „emočně narušené osoby“.

V posledních letech byla společnost opatrnější. Vydala revidované vzdělávací materiály v roce 2013, v nichž radila policii, aby se vyhnuli použití taseru vůči někomu, kdo je skutečně duševně nemocný nebo je tak vnímán. Právě posouzení psychického stavu je ale „jednou z nejtěžších věcí, které má důstojník udělat,“ potvrzuje Eric Carlson, výcvikový a poradenský pracovník policejního oddělení v Las Vegas.

Podle nezávislých výzkumů se tasery naopak podílejí na snížení míry zranění při policejních zásazích, společnost odhaduje, že zbraně byly použity zhruba ve 3 milionech případů. Vyzbrojeno je jimi přitom na 90 % policejních hlídek.

Smrt a tasery v USA
Zdroj: Reuters

V České republice platí od 1. ledna 2009 zákon, který definuje možnost použití taseru těmi příslušníky bezpečnostních složek, kteří byli vyškoleni. V praxi použili policisté tasery například při zásahu na střední škole ve Žďáru nad Sázavou. Zpacifikovali ženu, která tam ohrožovala nožem studenty. Jednoho z nich – šestnáctiletého mladíka – zabila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko uvolní 250 tisíc tun ropy z rezerv, přednostně je získá firma MOL

Maďarsko kvůli pozastavení dodávek ropovodem Družba uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Přednostní přístup k nim bude mít maďarská společnost MOL. S odkazem na čtvrteční nařízení maďarského ministerstva energetiky o tom informuje agentura MTI.
před 17 mminutami

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 7 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 9 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 10 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...