Bez munice nebude ukrajinská protiofenziva úspěšná, upozornil bývalý velvyslanec Perebyjnis

Nahrávám video

Evropská komise navrhne zákon o produkci munice v Evropské unii, předpis by měl urychlit výrobu na kontinentu. Ukrajina tento plán vítá. „Aby protiofenziva byla úspěšná, potřebujeme podporu zbraněmi a municí,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku a náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Okomentoval také jednání Kyjeva s Pekingem nebo cestu Ukrajiny do Evropské unie a NATO.

Návrh zákona o produkci munice v Evropské unii oznámila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Praze.

Pro Ukrajinu je podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Perebyjnise tato podpora důležitá. „Denně spotřebujeme obrovský počet kusů munice. Dodávky potřebujeme nepřetržité. Jsme vděční Evropské unii, že takový projekt připravila, i když během posledních několika týdnů docházelo k určitým problémům se schválením,“ uvedl Perebyjnis. „Jsme přesvědčeni, že bude schválen a bude fungovat,“ doplnil.

Obránci se podle bývalého velvyslance potýkají s nedostatkem střeliva od začátku plnohodnotné války. Připomněl, že po napadení se země bránila zejména střelivem sovětské výroby. „Munice pro toto dělostřelectvo už skoro došla. Jak v našich zásobách, tak v zásobách našich partnerů, včetně České republiky. Dostávali jsme dost velké objemy munice právě z České republiky,“ přiblížil.

Vzhledem k dodávkám zbraní ze Západu se ale ukrajinská armáda musí přeorientovat také na západní střelivo. Potřebovat jej bude na chystanou protiofenzivu. „Všechno dochází a musíme hledat náhradu. (…) Je to dnes problém a doufám, že výroba a dodávky munice se výrazně zrychlí,“ uvedl.

Čína se musí zapojit do implementace ukrajinského plánu, řekl Perebyjnis

Perebyjnis okomentoval také nedávný rozhovor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Šlo o jejich první přímý telefonát od loňského vypuknutí konfliktu. Peking, který je tradičním spojencem Moskvy, se chce angažovat v případných mírových rozhovorech.

Podle Perebyjnise však tento hodinu dlouhý a „konstruktivní“ hovor nevedl k tomu, že by se Čína zcela připojila k plánům Ukrajiny, podle kterých by ruští vojáci měli opustit ukrajinská území, váleční zločinci by měli čelit spravedlnosti před soudem a Moskva by Kyjevu kompenzovala ztráty.

„Pro nás je důležité, aby se Čína, důležitý stát, který má vliv na Rusko, zapojila do implementace ukrajinského plánu,“ uvedl Perebyjnis. Peking podle bývalého velvyslance potvrdil územní celistvost Ukrajiny a také nepřijatelnost použití jaderných zbraní ve válce. Čína by se měla stát součástí procesu, který by na konci vedl k míru a obnovení územní celistvosti Ukrajiny, míní. „Je to možná dlouhá cesta, ale je důležité, že jsme tu cestu začali,“ uvedl.

Nechceme se vymlouvat a nechceme umělé překážky

Také cesta Ukrajiny do Evropské unie a Severoatlantické aliance může být ještě dlouhá. Ukrajinští představitelé se podle Perebyjnise snaží k úkolům, které musí Kyjev před přijetím do obou organizací splnit, stavět realisticky. „Nechceme žádné zkratky. Nechceme se vymlouvat, že máme válku, i když je to samozřejmě obrovský problém. Chceme splnit všechny požadavky pro to, abychom co nejdřív začali přístupová jednání,“ řekl. 

„Nechceme ale umělé překážky,“ poznamenal. „Často slyšíme, co se týče EU, a zvlášť co se týče NATO, že Ukrajina jednou bude součástí EU nebo NATO, ale teď musíme počkat,“ zmínil. Některé země se podle něj stále dívají na „červené čáry, které kdysi vytvořilo Rusko, že Ukrajina prostě nemůže být součástí NATO“, a obávají se zvyšování napětí. „Nechápu, jaké eskalace. Rusko už všechno, co mohlo, eskalovalo,“ dodal.

Členství by navíc podle něj NATO posílilo. „Ukrajinská armáda je dnes z nejsilnějších armád v Evropě a možná i ve světě,“ dodal s tím, že se jedná o prioritu, kterou podporuje více než devadesát procent Ukrajinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 1 mminutou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 9 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 11 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...