Štrasburk/Brusel – Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se dnes snažil přesvědčit europoslance, aby ho znovu zvolili za předsedu komise. Prošel palbou otázek, tzv. „grilováním“, hlavně europoslanci levicového tábora na něm při vystoupení na plénu ve Štrasburku nenechali nit suchou. Barroso ve svém projevu řekl, že chce jmenovat eurokomisaře pro klimatické změny a pro vnitřní záležitosti a migraci.
Obě funkce, jejichž vznik šéf Evropské komise navrhuje, v současnosti neexistují. Neznamená to ovšem, že by se měl počet eurokomisařů zvyšovat, daleko pravděpodobnější je zrušení některých dosavadních postů nebo jejich sjednocení. Mohl by například zaniknout post eurokomisaře pro mnohojazyčnost, jehož existence je kritizována již od vzniku této funkce po rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko v roce 2007. Komisařem pro mnohojazyčnost je Rumun Leonard Orban.
Rozšíření komise je těžko představitelné kvůli evropskému právu. Pokud by v platnost vstoupila Lisabonská smlouva, o níž budou začátkem října rozhodovat irští voliči, i po dalších pět let by platilo, že každý stát bude mít svého eurokomisaře. Pokud by Lisabonská smlouva v platnost nevstoupila, platila by nadále smlouva z Nice, která však od letošního roku počítá s redukcí komisařů.
Jedinou možností, jak rozšířit EK o dva další eurokomisaře ze současných 27 na 29, by byl vstup dalších dvou zemí do unie v případě, že by nově platila Lisabonská smlouva. V blízké budoucnosti se počítá s přistoupením Chorvatska, jehož cestu dosud blokovalo Slovinsko, a možná s přistoupením Islandu, který o tuto možnost před nedávnem požádal. Rozšíření EU nicméně není otázkou týdnů a nejspíš ani měsíců; rozšíření komise je tak nepravděpodobné.
