Azyl pro uprchlíky? Rozhodujme rychleji a podle stejných pravidel, zní z Bruselu

Evropská komise navrhla sjednocení azylového řízení napříč zeměmi EU. Jednotné by mělo být posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, její podoba i práva a povinnosti azylantů. Podle komise mají návrhy zjednodušit a zkrátit řízení, odradit žadatele od „azylové turistiky“ a zlepšit jejich případnou integraci. Komise zároveň navrhla, že maximální počet přijímaných lidí i selekce podle původu by byly na samotných státech. Počítat by mohly s finanční podporou.

Představené návrhy k azylovému systému doplňují ty z počátku května. Jednat by o nich teď měl Evropský parlament a členské země. Součástí dříve předložených návrhů bylo doplnění dublinského systému o povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy EU v případě nepřiměřené zátěže jednoho z nich. Takovou možnost ostře odmítá část zemí Unie, včetně Česka.

Nyní se komise snaží reagovat na rozdílné azylové procedury v jednotlivých unijních státech. Nové nařízení má zkrátit a zefektivnit posuzování žádosti o azyl. Tu musí žadatel podat v prvním státě, kde se dostal na území EU. Běžně by mělo rozhodnutí padnout do půl roku, neopodstatněné žádosti by byly zamítány do dvou měsíců.

Nahrávám video

Mezinárodní ochrana jen omezeně dlouho

Žadatelům budou přesněji definována jejich práva, ale také budou mít jednoznačnou povinnost s azylovými orgány spolupracovat. Ochrana by měla být vydávána jen na nezbytně nutnou dobu, budou existovat tresty za snahu opustit zemi azylu. Účast na integračních programech bude moci být povinná a bude možné účastí v nich podmínit přístup k některým druhům sociální pomoci.

Komise chce také vytvořit takové podmínky, aby se azylanti nesnažili dostat do jiných zemí EU. Státům například umožní určit jim místo pobytu, povinnost se pravidelně hlásit a místo peněz dávat jinou, třeba materiální, podporu. Zároveň by ovšem měli mít lidé s mezinárodní ochranou možnost už za půl roku začít pracovat.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komise navrhla i změny v přesidlování

Komise zároveň navrhla celoevropský rámec programů přesídlování uprchlíků ze třetích zemí do EU. „Přesné číslo přesídlovaných osob bude každoročně rozhodnuto Radou, tedy členskými zeměmi. Samozřejmě na základě návrhu předloženého komisí, která při jeho tvorbě zohlední diskusi se státy. Členské země se budou moci svobodně rozhodnout, zda se budou chtít zúčastnit,“ řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Evropská komise plánuje na podporu přesídlovacích programů poskytnout 10 tisíc eur (asi 270 tisíc korun) za každou přijatou osobu. Peníze půjdou z unijního azylového, migračního a integračního fondu AMIF.

Země EU mají uprchlíky s právem na mezinárodní ochranu přebírat například přímo z uprchlických táborů. K 11. červenci bylo podle EK takto přesídleno 8268 lidí, převážně z Turecka, Libanonu a Jordánska, do dvou desítek zemí Unie, včetně České republiky. Do Unie v rámci dohody s Tureckem přicestovalo od dubna také 800 Syřanů z tureckých uprchlických táborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo přes dvanáct tisíc lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou.
04:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 2 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 3 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 7 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 7 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 7 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 7 hhodinami

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled