Americký štít proti raketám KLDR bude stát v jihokorejském Songdžu

Americký protiraketový štít THAAD bude umístěný v jihokorejském okrsku Songdžu. Rozhodnutí oficiálně potvrdil Soul. Štít má zajistit ochranu před raketovými a jadernými hrozbami Pchjongjangu dvěma třetinám obyvatel. Chránit má také jaderné elektrárny a zásobníky ropy. Severní Korea už dříve pohrozila, že na rozmístění protiraketové obrany u svého jižního souseda bude reagovat.

Systém THAAD ničí nepřátelské rakety v poslední fázi jejich letu, jen asi minutu před zasažením předpokládaného cíle. Systém by měl být akceschopný do konce roku 2017. Proti jeho rozmístění se kromě KLDR vyjádřila i Čína a Rusko. „Čína rozhodně podnikne nutné kroky k ochraně svých zájmů,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kchang.

Jihokorejská média uvedla, že umístění štítu v Songdžu umožní ochranu amerických vojenských zařízení v Jižní Koreji, kde mají USA asi 28 tisíc vojáků. Současně bude ale umístěním štítu v Songdžu omezen dosah radaru do Číny, dodala média.

Lidé se bouří a vyšli do ulic

Podle jihokorejských úřadů byla lokalita pro štít vybrána tak, aby mělo zařízení minimální dopad na obyvatele a životní prostředí. Mnozí obyvatelé Songdžu se ale obávají potenciálních zdravotních rizik a tisíce jich vyšly protestovat s požadavkem na zrušení záměru. Skupina asi 200 demonstrantů dorazila před ministerstvo obrany v Soulu.

Šéf místní vlády v Songdžu podle jihokorejských médií už v úterý zahájil protestní hladovku. Podle agentury AP pak napsal vlastní krví protestní dopis, který adresoval ministerstvu obrany.

Songdžu je město s 45 tisíci obyvateli, z nichž řada se živí pěstováním žlutých melounů. Farmáři se obávají, že radar poškodí pověst jejich úrody. Další lidé mají strach z účinku elektromagnetických vln, přestože armáda tvrdí, že štít je zcela bezpečný, pokud od něj budou lidé vzdáleni na 100 metrů. To by mělo být zajištěno vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany plánuje umístit protiraketový štít na horu u města Songdžu, kde se v současnosti nachází dělostřelecká jednotka jihokorejské vzdušné obrany.

Severní Korea hrozí

Severokorejská armáda už v pondělí pohrozila, že na záměr Washingtonu a Soulu rozmístit na Korejském poloostrově protiraketový štít THAAD bude reagovat. „Neochvějnou vůlí naší armády je provést nemilosrdný odvetný úder a proměnit (Jižní Koreu) v moře plamenů a hromadu popela, jakmile dostaneme příkaz jej uskutečnit,“ uvedla mimo jiné severokorejská armáda v prohlášení, které přinesla oficiální tisková agentura KCNA.

Kim Čong-un během sjezdu
Zdroj: Reuters

„Severní Korea zvyšuje napětí na Korejském poloostrově, mezitím co kritizuje naše vojenské plány na umístění protiraketového štítu. Mluví o tom, že nás promění v moře popela. Pokud vytrvale ignoruje naše varování a chová se pořád stejně neopatrně, dočká se trestu od naší armády,“ konstatoval mluvčí jihokorejského ministerstva obrany Moon Sang-Gyun.

Severokorejský režim často hrozí útoky na zájmy Spojených států a Jižní Koreje v Asii a v Tichomoří. KLDR letos podnikla čtvrtý jaderný test a odpálila raketu dlouhého doletu, což vyústilo v nové, přísnější sankce Rady bezpečnosti OSN proti komunistické Severní Koreji. Následovala také série bilaterálních sankcí vůči KLDR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 15 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled