Ajatolláh Chameneí krotí optimismus z jaderné smlouvy

Teherán - Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí má výhrady k jaderné dohodě mezi Teheránem a šesti světovými mocnostmi. V dopise prezidenta Hasana Rouháního varoval, že se nedá vyloučit porušení smlouvy ze strany západních států. Jeho postoj je v rozporu s optimismem íránské diplomacie i prezidenta samotného.

Text úterní dohody, která umožňuje kontrolu íránského jaderného programu výměnou za zrušení sankcí, se musí podle Chameneího detailně prozkoumat, aby ho západní státy nemohly porušovat. Chameneí nicméně označuje podpis dohody jako důležitý krok. „Text ale musí být pečlivě prozkoumán a musejí být provedeny nezbytné právní procedury, aby smlouvu druhá strana po ratifikaci nemohla porušit. (…) Některé ze šestice mocností nejsou důvěryhodné,“ píše duchovní vůdce.

Rouhání v úterý v komentáři ke smlouvě uvedl, že žádný dokument není dokonalý, ale smlouva je „politickým vítězstvím“ pro Írán, který už nebude označován za světovou hrozbu. „Tato dohoda je v dějinách světové diplomacie bezprecedentní úspěch. Ruší veškeré výhrůžné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a otevírá dveře ke spolupráci s Íránem, dokonce i v jaderné energetice,“ konstatoval prezident.

Smlouva s Íránem, která blokuje přístup Teheránu k vývoji jaderných zbraní výměnou za uvolnění mezinárodní sankcí, byla uzavřena v úterý po mnohaletém úsilí vyjednavačů z USA, Británie, Francie, Ruska, Německa, Číny, Íránu a Evropské unie. Dosažení dohody vyvolalo široký mezinárodní souhlas, dokument tvrdě kritizoval jen Izrael. Smlouvu ocenili ve středečním telefonátu i ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Barack Obama, kteří „zdůraznili roli rusko-amerického dialogu při zajištění bezpečnosti a stability ve světě“.

Podle saúdského prince způsobí dohoda s Íránem pohromu

Dohoda umožní Teheránu získat jadernou bombu a v regionu „způsobí pohromu“, uvedl naopak vlivný saúdskoarabský princ Bandár bin Sultán, bývalý šéf saúdskoarabských tajných služeb a synovec krále Salmána. Ze své funkce odstoupil před rokem poté, co pomáhal organizovat pomoc Rijádu pro syrské rebely bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada, kterého podporuje Írán. „Dohoda způsobí pohromu na Blízkém východě, který už se nyní nachází v katastrofální situaci, přičemž Írán je významným hráčem, který se podílí na destabilizaci regionu,“ uvedl Bandár.

Rijád dosud oficiálně reagoval na uzavření dohody s Teheránem jen krátkým prohlášením zveřejněným v úterý večer. Uvedl v něm, že podporuje jakoukoli smlouvu, která zabrání Íránu získat atomovou bombu, zdůraznil důležitost přísných inspekcí íránských jaderných zařízení a možnost znovuzavedení sankcí proti Teheránu. Pokud jde o neoficiální reakce, saúdští představitelé i média blízká vládnoucí rodině vystupovali proti dohodě s tím, že jen povzbudí Írán, aby ještě více podporoval nejrůznější milice působící v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 21 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 48 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami
Načítání...