Pražští radní schválili uzavření městského okruhu mezi Spořilovem a Běchovicemi pro kamiony delší než 12 metrů. Magistrát jim chce zakázat vjezd, protože ministerstvo dopravy nakonec vyřadilo dostavbu Pražského okruhu ze seznamu prioritních staveb, které nebudou potřebovat nové stanovisko EIA o vlivu na životní prostředí. Proti uzavření okruhu se ale staví ministerstvo dopravy, kamiony by se totiž nedostaly třeba na Jižní spojku, kde jich denně projede přes 20 tisíc.
Město stanovilo zákaz kamionů podle délky, nikoli podle hmotnosti, jak je to obvyklé. A to proto, že při výstavbě domů firmy používají mixy s betonem. „Ty jsou kratší než 12 metrů, ale jsou těžší než 12 tun, takový zásah do fungování města udělat nemůžeme,“ vysvětlil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Návrh bude vypracovaný v srpnu ve spolupráci s Technickou správou komunikací a dalšími odborníky. V září se k němu vyjádří městské části, v říjnu půjde znovu na radu. Vyhlášku poté dostane Středočeský kraj, který by měl stanovit trasy pro kamiony na svém území. Okolním obcím totiž chystaný zákaz vadí. Některé se potýkají s kamiony už nyní.
Středočeské obce se bojí přívalu kamionů
Desítky kamionů denně projíždí například Škvorcem u Prahy. Silnice, která obcí vede, je totiž přirozenou objížďkou Jižní spojky – vede od dálnice D11 k D1. Cesta trvá necelou půlhodinu, což je zhruba o čtvrt hodiny méně než přes Prahu. Počet nákladních aut, která by projížděla obcí, by se tak po zákazu náhle zvýšil až o několik desítek tisíc. Lidé z okolí Prahy proto chtějí sepsat petici, starostové zvažují žalobu.
„V prvé řadě musím ochránit Pražany. Je prostě neúnosné, aby se v Praze objevovalo 25 tisíc kamionů,“ hájí zákaz Dolínek. Platit by podle něj mohl od roku 2017. Město chce ale změnu konzultovat i s ministerstvem dopravy a tomu se vykázání kamionů z části městského okruhu mezi Spořilovem a Běchovicemi také nelíbí.
Podle šéfa resortu Dana Ťoka (ANO) by to způsobilo vážné dopravní komplikace. „Souhlasíme s tím, že kamiony do metropole nepatří. Zároveň ale budeme chtít, aby bylo umožněno jezdit po trasách nahrazujících doposud chybějící okruh,“ uvedl mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.
Magistrát už připravuje seznam ulic, kam by kamiony nesměly. Podmínkou pro zákaz vjezdu, který je v kompetenci města, je totiž i vyjádření policie, která posuzuje dopad na dopravní situaci. Podle opoziční TOP 09 ale zákaz nic neřeší, z 80 procent kopíruje stávající stav. Opatření kritizovalo i sdružení autodopravců Česmad Bohemia. Podle něj si Praha bere za rukojmí dopravce i podniky, které mají ve městě sklady a provozy, a tak potřebují zásobování.
Okruh nakonec ze seznamu priorit vypadl
Praha zákazem reaguje na krok vlády, kdy byla část okruhu číslo 511 vyřazena ze seznamu prioritních staveb, které by měly získat posouzení EIA ve zrychleném řízení – stačilo by rozhodnutí kabinetu a ministerstva životního prostředí. Ministr Richard Brabec (ANO) vysvětloval vyřazení okruhu ze seznamu tím, že stavba nemá územní rozhodnutí, projekt není připraven, a proto by nemohl být financován z evropských fondů.
Vládní vyřazení ze seznamu prioritních projektů může zpozdit dostavbu Pražského okruhu o další čtyři roky. Postavena je zatím polovina. Pražský okruh vzniká už déle než třicet let: z 11 úseků, které ho mají tvořit, je zatím v provozu pouze sedm. Původní termín dokončení celého okruhu byl v roce 2015.
Podle Františka Lehovce z ČVUT přitom jde o stavbu, jejíž význam je ve srovnání s většinou jiných „o řád výše“ vzhledem k očekávané intenzitě provozu. „Denně to poznávají desetitisíce Pražanů, ale nejen Pražanů, také rezidentů Středočeského kraje. Neuvěřitelné objemy nákladní dopravy musí sjíždět Jižním Městem po dálnici D1 až na střední okruh – do míst, kde nákladní doprava vůbec neměla být,“ podotkl.
Největší rozšíření přineslo úlevu jen části Prahy
Pražský okruh dlouho vznikal po krátkých úsecích. Nejprve se řidiči již v roce 1983 svezli po sedmi kilometrech na západním okraji Prahy od Slivence po Třebonice, kde je křižovatka s plzeňskou dálnicí.
Jako druhý byl až v roce 1993 – po třinácti letech stavby – hotový tříkilometrový úsek na docela opačné straně okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Od roku 2001 vede západní část okruhu k ruzyňskému letišti, což znamenalo, že se ve dvou krocích prodloužil o dalších pět kilometrů.
Největší rozšíření přinesl rok 2010. Tehdy vstoupily do provozu hned tři na sebe navazující úseky na jihozápadě Prahy od Slivence až po dálnici D1. Pro vnitřní město to znamenalo velkou úlevu, okruh odvedl kamiony z Barrandovské ulice a z části Jižní spojky.
Dokud ale nebude hotová stavba 511, musí kamiony projíždějící kolem Prahy například od dálnice D5 na D11 přejet od vnějšího okruhu na vnitřní a po něm pokračovat dále na východ. Výrazně tak zesílila doprava v ulici 5. května a také na Spořilovské.
