Vedení Brna si v protiatomovém krytu připomnělo 17. listopad

Brněnští radní si na svém zasedání symbolicky připomněli události 17. listopadu. Sešli se totiž v bývalém protiatomovém krytu pod Špilberkem a zasedli k historickým stolům. U nich jejich předchůdci jednali od 30. do 80. let minulého století. Při Sametové revoluci pak stoly sloužily jako improvizované pódium na náměstí Svobody.

„Prostory jsou velmi dobře vtipně opraveny v historizujícím stylu, připomínající dobu minulou a musím říct, že se mi to velmi líbí,“ okomentoval interiér krytu primátor Brna Petr Vokřál (ANO). Dodal, že rada proběhla u stolů s bohatou historií.

V roce 1935 je navrhl funkcionalistický architekt Josef Polášek. „Stoly byly vyrobeny podobnou technologií jako nábytek ve Vile Tugendhat,“ uvedl historik Pavel Paleček, který je provozovatelem krytu Z-10. U zmíněných stolů zasedli téměř všichni českoslovenští prezidenti, ale zažily i návštěvu Adolfa Hitlera. Zajímavostí je, že právě v době protektorátu na čas zmizely, protože Němci neměli funkcionalismus v oblibě.

Nahrávám video

Při listopadovém převratu se na ně zase postavili řečníci na náměstí Svobody. „Sešli jsme se tu v den před připomenutím 17. listopadu, a myslím si, že v kontextu událostí ve světě a v Evropě má svůj význam si připomenout, co znamenaly totalitní režimy,“ okomentoval symboliku primátor.

Zda stoly zůstanou nadále v krytu, není jisté. Rozhodnout o tom musí vedení města, které je jejich majitelem. „Úvahy proběhly, nemáme definitivně rozhodnuto. Zatím uvažujeme, že by zůstaly tady. Budeme mluvit s provozovateli krytu, jak zařídit, aby dále nechátraly a návštěvníci si na ně mohli takzvaně sáhnout,“ doplnil Vokřál. Dnešní zasedání rady tak zůstane prozatím poslední, kdy se stoly vrátí ke svému původnímu účelu.

Kryt využívali Němci i komunisté

Kryt, včetně historických stolů a mléčného baru, budou moci zítra objevovat i návštěvníci na mimořádných prohlídkách při příležitosti výročí Sametové revoluce. Natrvalo by chtěli historickou expozici v krytu provozovatelé zpřístupnit v příštím roce. Zatím jim ale chybí peníze.

Protiletecký kryt využívali Němci už za druhé světové války. Komunistický režim ho později přebudoval na protiatomový kryt pro politické prominenty, který mohl pojmout až pět set lidí. Letos ho dostali od města do užívání historičtí nadšenci, kteří chtějí kryt postupně obnovit a zpřístupnit veřejnosti jako dobovou expozici. A právě při práci v krytu objevili i historické stoly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 5 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 16 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.