Vyšší Brod – Čeští archeologové hlásí objev desetiletí. Klášter ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, který byl již několikrát podroben důkladnému průzkumu, podle posledního objevu skutečně ukrývá dvoupatrovou hrobku s těly 39 příslušníků slavného rodu Rožmberků. V prostoru o rozloze 15 metrů čtverečních po dobu 400 let bez hnutí leží i zachovalý sarkofág s nejslavnějším příslušníkem jihočeské dynastie – Petrem Vokem. Mimochodem tím vědci definitivně vyvrátili legendu barokního kněze Bohuslava Balbína, podle kterého měla být těla Rožmberků posazena na zlatých židlích kolem podzemního honosného stolu.
Hrobka byla podle vědců původně výrazně větší, než vykazují současné zachovalé prostory. „Potvrdily se nám tak písemné dokumenty, v nichž stálo, že na jednom místě bylo pochováno na čtyři desítky Rožmberků,“ uvedl Jiří Šindelář z občanského sdružení Naše historie. Nyní má hrobka rozměry 5,3 metru na délku, 2,4 metru na šířku a zhruba 1,4 metru na výšku.
Vědci průzkum provedli 4. listopadu. Do té doby nebylo jisté, zda se ostatky téměř čtyř desítek Rožmberků nacházejí v místě, kde je pochován i Petr Vok. „Nyní o tom nemůže být pochyb,“ uvedl Šindelář. Podle něj šlo o běžný postup. Když se hrobka pomalu plnila těly pochovaných, ostatky byly rozhrnuty, aby vzniklo místo pro další členy rodu. Tím se pak zmenšila výška hrobky.
Vokova cínová rakev je stále ve velmi zachovalém stavu. Na víku je reliéfový kříž s Kristem a nápis se jménem posledního Rožmberka. Honosná schránka vypovídá o jeho významném postavení, i když podstatnou část svého života musel řešit ohromné zadlužení svého rodu. „Takový sarkofág měl jediný Rudolf II., jinak nikdo,“ uvedl Petr Pavelec z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Archeologové na víku objevili také dámský prsten ze zlata, který patřil zřejmě Kateřině z Ludanic. Na sarkofág se patrně dostal tak, že vypadl z její rakve poté, co se rozpadla. „Shodou náhod prsten zůstal ležet na místě, kde má pravděpodobně Petr Vok pravou ruku,“ podotkl Šindelář. Kromě Vokovy rakve se v hrobce nachází ještě jeden podobný sarkofág. Archeologové nevědí přesně, kdo ve druhé cínové rakvi leží. Ale pravděpodobně by mohlo jít o manželku Viléma z Rožmberka Žofii Braniborskou.
Opatský kostel s hrobkou je od října uzavřený. Vedle historiků tady pracují i restaurátoři, kteří hlásí další mimořádný objev. Na zadních stěnách oltářů totiž objevili nedokončené unikátní malby, o nichž v klášterních kronikách není žádný záznam.
Rožmberkové jako jeden z nejstarších a nejbohatších českých šlechtických rodů patřili k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. Zastávali vysoké funkce, působili jako místodržící, nejvyšší komorníci i maršálové, nevyhýbali se duchovním hodnostem. V 16. století zaujímal rožmberský vladař nejpřednější místo v hierarchickém systému šlechty. Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který zemřel v Třeboni roku 1611 a který kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku, například císař Rudolf II. od nich koupil Český Krumlov, a novým sídlem Rožmberků stala Třeboň, kde je také menší část příslušníků pochována.
