Praha - Úsporné žárovky a další moderní světelné zdroje třídí v Česku podle společnosti Ekolamp, která pro výrobce zajišťuje likvidaci světel, jen 40 procent domácností. Zbytek končí na skládkách a jedovatá rtuť, kterou žárovky obsahují, představuje obrovskou ekologickou zátěž. Nepatrné množství rtuti totiž může znehodnotit tisíce litrů vody. Motivovat lidi k recyklaci má nyní ojedinělá putovní výstava o světelných zdrojích, která začala v pražském obchodním centru Arkády.
Zatímco na začátku 19. století se výroba sirek neobešla bez jedovatého bílého fosforu, současné zdroje světla v podobě úsporných žárovek nebo zářivek potřebují rtuť. „Zářivka rozhodně na skládku nepatří, protože se z ní při rozbití uvolňuje malé množství rtuti, které může poškodit až 10 tisíc litrů vody,“ zmínil zástupce společnosti Ekolamp Radoslav Chmela.
Přestože lidé nákupem nových úsporných žárovek nebo zářivek zaplatí i jejich recyklaci, když přestanou fungovat, vyhodí je většinou do směsného odpadu, který končí na skládkách. Přitom nezisková společnost Ekolamp zajistila v Česku už přes 3 000 sběrných míst. Poškození životního prostředí přitom znamená rtuť právě v případě, že jsou svítidla vyhozena. Rtuť se totiž v úsporných zářivkách používá jen ve velmi malém množství asi dva až pět miligramů, v klasickém teploměru je jí až 500krát víc. Při ukládání na skládkách, kde je množství vyhozených zářivek a žárovek vysoké, ale rtuť už v podstatně vyšších koncentracích uniká do ovzduší, vody a půdy.
Loni se podle Chmely podařilo z recyklovaných úsporných zdrojů 800 tun zpracovat 25 kilogramů rtuti. Takové množství by stačilo na zamoření vody o objemu větším než nádrž Lipno.
Úsporné žárovky a zářivky třídí nejvíc obyvatelé Prahy, Královéhradeckého a Jihočeského kraje. Na každého obyvatele tam připadla jedna sebraná žárovka. Vyřazené žárovky lze odevzdávat ve všech obchodech s elektronikou, v obecních sběrných dvorech nebo je házet do malých sběrných nádob v obchodních centrech a na úřadech.
