Karlovarský kraj letos znovu přispěje mysliveckým spolkům na pachové ohradníky. Opatření proti srážkám aut s divokou zvěří se totiž osvědčilo - takto ohrazené silnice jsou bezpečnější. Letos myslivci nainstalují ohradníky v celkové délce 70 kilometrů.
Pachový ohradník je dřevěný kůl, strom nebo svodidlo, na které lesníci či myslivci nastříkají speciální pěnu, a ta následně ztuhne. Na první pohled vypadá velmi podobně jako běžné montážní pěny, které znají stavebníci a domácí kutilové. Na rozdíl od nich je ale pachový ohradník napuštěn speciální látkou, ze které zvěř cítí pach člověka nebo šelmy - třeba medvěda nebo vlka.
Jak vysvětlil Karel Sládek z mysliveckého spolku z Chebu, základem ohradníku je kyselina máslová, která zvěř odpuzuje. Tato látka má účinnost až 8 týdnů. Pachové ohradníky se umísťují nejčastěji podél frekventovaných silnic. A to po 5 metrech. Podle myslivců totiž musí být intalovány dostatečně hustě a měly by se dokonce i překrývat. Žádný úsek v okolí „ohrazené“ silnice nesmí zůstat volný.
Příkladem je silnice R6 u Chebu – tam totiž, jak upozornil Petr Černík z Okresního mysliveckého spolku v Chebu, jsou svodidla pouze na jedné straně vozovky a zvěř tuto frekventovanou silnici skutečně přechází. Dokáže překonat dokonce i svodidla. Petr Černík upozornil hlavně na možné riziko srážky zvěře s motorkářem - následky nehody by mohly být fatální.
Myslivci si aplikaci pachových ohradníků pochvalují. Od loňska, kdy je v Karlovarském kraji použili poprvé, ubylo srážek se zvěří zhruba o 70 procent. Stříkání pachového ohradníku se ale musí dělat včas a důkladně. V předepsaném intervalu se taky musí účinná látka obnovovat.
- První nástřik pěny má účinnost do 8 týdnů.
- Do pěny se posléze instaluje účinná látka, která vydrží dalších asi 6 týdnů.
Myslivci ovšem dodávají, že v některých případech pachové ohradníky moc nefungují. Petr Černík například konstatoval, že na Chebsku zaznamenali ze 14 honiteb jednu, která tento přípravek označila za naprosto neúčinný. Přesto ale průměry účinnosti na Chebsku a Sokolovsku považují myslivci za velmi dobré. „Je ale dobré si říct, že to je první rok. Zvěř na to nebyla zvyklá. Uvidíme, jaké výsledky lze očekávat v roce 2015,“ dodal Petr Černík, předseda Okresního mysliveckého spolku Cheb
Karlovarský kraj dá letos na instalaci pachových ohradníků 100 000 korun, kromě silnice R6 je myslivci umístí i do oblasti Horního Slavkova a Andělské Hory.
Kde ohradníky nejsou, nehod se zvěří přibývá
Tam, kde ohradníky instalované nejsou, naopak srážek se zvěří přibývá. V Karlovarském kraji je to zhruba každá devátá nehoda. Vůbec nejčastěji se auta střetnou s divokými prasaty. Ta dokážou za noc urazit i vzdálenost 40 kilometrů a nebezpečná jsou hlavně tím, že je řidiči potkávají právě v noci. Podle Petra Černíka jde dále o srážky se srnčí zvěří, která se v regionu vyskytuje v hojném počtu. „Pokud bychom nepřispěli k eliminaci ztrát této zvěře, její roční přírůstky by skončily na silnici,“ řekl Petr Černík, předseda Okresního mysliveckého spolku Cheb.
Srážkám aut se zvěří samozřejmě brání i obyčejné drátěné ploty. Ty se ale stavějí jen podél dálnic a rychlostních silnic. Takové zábrany ale nemají rádi ochránci přírody. Podle nich plot zvířata v noci nevidí. Náraz do něj pak může znamenat i smrt.
