Sergěje Ingra znovu pohřbil rodný Vlkoš

Vlkoš (Hodonínsko) – Ostatky Jana Sergěje Ingra, významného vojáka a diplomata, ministra obrany válečného exilového kabinetu a jednoho z organizátorů zahraniční protikomunistické opozice, se přestěhovaly z Paříže do rodného Vlkoše nedaleko Kyjova. Uložení ostatků do nového hrobu v den 118. výročí Ingrova narození provázela slavnost, již zahájil přelet armádních stíhaček Gripen.

Za Jana Sergěje Ingra, nejvýznamnějšího vlkošského rodáka, který zemřel v roce 1956 v pařížském exilu, sloužili Vlkošští slavnostní mši, jeho ostatky poté doprovodili na hřbitov. V jedenáct hodin dopoledne začal pietní akt uložení ostatků.

Uložením Ingrových ostatků vyvrcholila dlouholetá snaha Vlkošských a zejména syna zesnulého generála. Být pohřben ve Vlkoši si přál i sám Jan Sergěj Ingr. Nejprve ale bylo nutné zjistit, kde byl vlastně původně pohřben ve Francii. Následovala exhumace a převoz do Česka, kde ale začal Vojenský historický ústav plánovat uložení ostatků do Národního památníku na Vítkově. Protože k tomu ale dlouho nedocházelo, Vlkošští se chopili iniciativy a dosáhli Ingrova pohřbení v rodné obci. „Pro celou naši obec je obrovská čest, že se povedla tato myšlenka, kdy se nám pan generál po dlouhých letech vrátil,“ zdůraznil vlkošský starosta Jiří Flora.

Starosta Jiří Flora:

„Ostatky jsou uložené v pomníku, který nám pomáhala vybudovat armáda. Doufám, že už tam budou navždy.“

Ingr se narodil ve Vlkoši 2. září 1894. Usiloval o vojenskou kariéru, v předvečer první světové války se přihlásil do kyjovské kadetky. Během války se dostal na ruskou frontu, kde padl do zajetí, následně ale vstoupil nejprve do srbské dobrovolnické divize, později k československým legiím. V roce 1918 velel československým jednotkám v konfliktech s Polskem o Těšínsko a Maďarskem o jih Slovenska. Během druhé světové války působil jako ministr obrany v exilové londýnské vládě, po válce se stal diplomatem. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a podílel se na založení opoziční exilové Rady svobodného Československa. Stal se politickým a vojenským komentátorem Rádia Svobodná Evropa. V roce 1956 zemřel v Paříži na infarkt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 3 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 16 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.