České Budějovice - Na jihu Čech chybí pracovní síly a dálnice D3. Bez nich se zde nemohou rozvíjet průmyslové zóny. Za čtyři roky od posledních krajských voleb v nich sice našlo práci tisíce lidí, další už ale investoři těžko shánějí. Nezměstnanost kleska zejména díky přílivu zahraničního kapitálu. Zatímco v roce 2004 bylo bez práce na jihu Čech okolo 21.000 lidí, tedy 6,6 procenta, loni už to bylo o 6000 osob méně (4,5 procenta). Stovky lidí zaměstnaly i firmy mimo zóny nebo nová obchodní centra.
Jihočeský kraj, kde je nyní na 90 větších či menších průmyslových zón, přitom patří k průměrným průmyslovým oblastem. Na celkových tuzemských tržbách z průmyslu se podílí jen pěti procenty. Podle agentury CzechInvest stát za posledních deset let podpořil pět průmyslových zón, kam nalákal 25 investorů. Tradičně zemědělský region tak s 97 procenty obsazenosti podpořeného území dosahuje republikové špičky. Lépe je na tom jen Liberecký a Plzeňský kraj. „Průměrná obsazenost se stabilně pohybuje okolo 70 procent,“ uvedla mluvčí CzechInvestu Lucie Králová.
Stovky pracovníků zaměstnaly i podniky v průmyslové zóně v Písku, která je mezi zahraničními investory na jihu Čech nejoblíbenější a v ČR patří k nejúspěšnějším. V 64 hektarů rozlehlém areálu už sídlí desítka firem se zhruba 2200 lidmi. Všechny podniky vyrábějí díly do aut. Spojuje je ale i jiná věc. Potýkají se s nedostatkem lidí. Firmám už nechybí jako dřív pouze kvalifikovaní odborníci, ale i dělníci ve výrobě. Během několika let se přitom má počet zaměstnanců v písecké průmyslové lokalitě zvýšit na 3000 až 3500 lidí.
„Sehnat je ale bude těžší a těžší. Vyčerpanost pracovní síly na jihu Čech je totiž veliká. Je třeba, aby firmy mimo práce nabízely i jiné výhody, hlavně bydlení,“ řekl ekonom Martin Janoušek. Kraj má kromě jiného i tu nevýhodu, že leží vedle bohatého Rakouska a Německa, kam v minulosti lidé odešli za lepšími výdělky. I když koruna posiluje, stále se jim práce za hranicemi vyplatí.
„Za euro je teď sice méně, ale víc bych si tady i teď určitě nevydělal,“ uvedl jednatřicetiletý Petr z Prachatic, který pracuje u německého producenta automobilů, asi 60 kilometrů za hranicemi.
Jihočeský kraj se o rozvoj podnikání staral v minulých letech hlavně po stránce propagace či zlepšení dopravní dostupnosti. Každoročně investoval zhruba jednu miliardu korun do oprav silnic. Prostřednictvím veletrhů pak nabízel možnosti k podnikání a spustil i webovou stránku s přehledem volných zón a brownfields. Jinak krajská vláda nemůže podle odborníků vstup velkých investorů do regionu příliš ovlivnit. Investiční pobídky jsou totiž v režii státu.
„Samozřejmě lepší pro příliv kvalitních investic by byla plně funkční dálnice D3, rychlostní silnice R4, zdvojkolejněná trať z Českých Budějovic do Plzně a IV. železniční koridor. Pokud však chceme lákat další investory, je třeba se zaměřit na jejich nabídku, ne na úsilí přilákat kohokoliv. Kraj má malou nezaměstnanost a víc lidí už tu nebude,“ řekl krajský radní Pavel Pavel (ODS).
Opozice přitom nízkou nezaměstnanost nepovažuje za jediné hodnotící kritérium. Podle krajského zastupitele a lídra ČSSD do podzimních voleb Jiřího Zimoly se měl kraj více zaměřit na hospodářsky slabé příhraničí oblasti. „Podle poslední analýzy narostl jejich počet dvojnásobně. Myslím, že kraj nevěnoval dost pozornosti pobídkám právě do těchto lokalit. Zavání mi to tak trochu budweisocentrismem,“ uvedl Zimola. Jako příklad dává Novobystřicko, region spojený odjakživa se silným zastoupením textilního průmyslu a Jindřichův Hradec, který spíše než na budování zóny dal zelenou výstavbě obchodních center.
