Praha - Je to přesně devadesát pět let, co na pražském Staroměstském náměstí nestojí barokní Mariánský sloup. Třetího listopadu 1918 ho Pražané povalili na znamení porážky monarchie. Výročí si dnes připomínají především příznivci obnovy sloupu. Jejich občanské sdružení pracuje na replice památky už od roku 1990.
Z původní barokní památky zbyly jen části poničených soch a zlomky soklů a kuželek. „To byly výchozí materiály pro rekonstrukci,“ připomíná akademický sochař Jan Bradna.
Původní sloup oslavoval konec třicetileté války. Zároveň tak ale symbolizoval konec nadějí protestantů na svobodu vyznání. V roce 1918 ho proto povalil dav v čele s anarchistou a spisovatelem Františkem Sauerem. Pro některé zůstává symbolem útlaku dodnes. „Stavět znovu tenhle pomník totality, to je jako kdybychom znovu stavěli Stalina na Letné,“ připomněla před rokem odpůrkyně sloupu spisovatelka Lenka Procházková.
Příznivci obnovy sousoší ale připomínají, že jde především o památku výtvarnou a architektonickou, bez které náměstí není kompletní. Replika proto postupně vzniká v dílně sochaře Petra Váni. „Mariánský sloup je jasná vertikála a Husův pomník je horizontála. Ty dva principy se o sebe opírají a vysvětlují celý ten prostor,“ objasňuje základní myšlenku kompozice sochař Petr Váňa. „Koncem devadesátých let začal se schodištěm, což zahrnuje balustrádu a zábradlí. Ta architektura je z větší části před dokončením,“ říká historik Karel Kavička.
Pražský magistrát se obnovení památníku nebrání. Úřady už požádal o potřebná povolení. Očekávají se ale odklady kvůli odvolání odpůrců. Členové sdružení si tak výročí zatím dál připomínají jen u základního kamene. Už třiadvacet let je spojuje myšlenka, že by Staroměstské náměstí mohlo znovu vypadat jako kdysi.
