Praha 5 navzdory kritice podepíše smlouvu na stavbu ruského kola u Vltavy

Praha 5 v nejbližších dnech podepíše smlouvu s investorem, který by měl na Hořejším nábřeží vybudovat ruské kolo vysoké 60 metrů. Se stavbou na hranici památkové rezervace přitom nesouhlasí část místních obyvatel, opoziční zastupitelé ani primátorka.

Praha 5 před časem vypsala záměr na využití lokality na Hořejším nábřeží, do kterého se přihlásila jediná společnost Timsbury Capital. Ta také soutěž vyhrála. Společnost výši investice odhaduje na zhruba 200 milionů korun. Výrobu kola by měla mít na starosti nizozemská společnost Dutch Wheels.

Podle místostarosty Martina Slabého (ANO) by měla společnost do konce roku 2017 získat veškerá potřebná povolení pro stavbu. Do 18 měsíců by pak mělo být kolo hotové. Smlouva bude obsahovat závazné termíny, při jejichž nedodržení ze strany investora zanikne. Nájemné, které bude 56 500 korun měsíčně, by měla firma platit od ledna 2017.

Městská část chce přitáhnout turisty

Praha 5 chce ruským kolem přitáhnout turisty. „Turistický ruch se odehrává na částech Prahy 1 a je velká škoda, že Praha 5 nemá možnost turistický ruch přetáhnout sem k nám. Potřebujeme vytvořit něco, za čím by turisti šli. Neumím si představit nic jiného, co by bylo takovým velkým lákadlem,“ řekl Slabý.

Vizualizace ruského kola na smíchovském břehu
Zdroj: MČ Praha 5/Praha 5

Na dotaz, zda se neobává, že projekt nezíská podporu památkářů, Slabý uvedl: „Když se stavěla Eiffelova věž nebo Petřínská rozhledna, byl proti tomu velký odpor. Lidi nemají potřebu něco měnit, ale budoucnost nám ukazuje, že tento krok byl dobrý.“

Proti vybudování kola se už vyslovila primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Považuje ho za zbytečné. Praha má podle ní jiná atraktivní lákadla pro turisty. Nesouhlasí ani část místních obyvatel, která využívá nedaleké hřiště a obává se jeho ohrožení. 

Místní se bojí o dětské hřiště

Proti jsou i opoziční zastupitelé. Podle Lukáše Budína (SZ) je záměr v rozporu s územním plánem a způsobil by navýšení dopravy v lokalitě. „Část hřiště, do kterého radnice v minulosti investovala šest milionů korun a které je u lidí celkem populární, zmizí. Je tu špatná dopravní dostupnost, není vyřešeno, jak by se sem lidé dostávali, kde by parkovali,“ doplňuje zastupitel.

Podezřelé je podle něj i to, že se do poptávky přihlásila jen jedna firma. Roční výnosy z provozu vyhlídkového kola podle něj navíc můžou být v řádech desítek milionů korun, ale radnice dostane ročně jen zhruba 680 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 8 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 9 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...