Páska, která symbolicky překrývala vjezd do tunelového komplexu Blanka na pražské Letné, je pryč. Přestřihli ji primátorka Adriana Krnáčová, její náměstek pro dopravu Petr Dolínek a pražský arcibiskup Dominik Duka po krátké slavnosti. Vzápětí se zvedly závory a zhasla červená světla, zapovídající vjezd do tunelu. Zhruba čtvrt hodiny před plánovaným otevřením v 15:00 tak vjela do tunelového komplexu první auta. Blanka se otevřela po osmi letech stavby. Byl to dvojnásobný čas oproti původním plánům a konečná cena 43 miliard je asi o čtvrtinu vyšší než původní předpokládané náklady.
Pan Godot přijde až zítra. Ale Blanka už je tu
Otevření Blanky pro běžný provoz předcházela pouze stručná oficiální slavnost. Nesla se ale v rozpačitém duchu. Pražská primátorka při ní přednesla omluvu: „Jelikož naši předchůdci to neudělali, tak to udělám já. Omluvím se Pražanům za všechny útrapy, všechny nepříjemnosti, které museli v průběhu výstavby snést, i za to, že tento projekt nebyl otevřen v roce 2011, ale až po čtyřech letech zpoždění. Je to i určitým mementem pro město, jak lépe a efektivněji takové projekty plánovat, soutěžit, kontrolovat, ale zejména řídit.“ Poznamenala, že dlouho nevěřila, že se po tolika odkladech v září tunelový komplex opravdu otevře. „Popravdě jsem nevěřila, že se tady sejdeme ještě letos, ale pak jsem se stala věřící,“ řekla primátorka a vrhla pohled na vedle stojícího kardinála Duku.
Krnáčové náměstek Petr Dolínek potom uvedl, že nebude děkovat svým předchůdcům, přestože to obvykle dělá. „Ale kdybych dnes děkoval, tak by to ode mě bylo falešné a neupřímné. Proto tak neudělám. V průběhu projektu bylo tolik pochybení – ze strany nás, města – že si nemůžeme zpětně děkovat,“ poznamenal.
Smířlivější byl závěrečný projev kardinála Duky. „Žádná velká stavba se nepodaří postavit bez zpoždění, bez určitých těžkostí. Ať Bůh odpustí těm, kteří věci zavinili z nedbalosti, ale ať i my dokážeme přijmout, že se při takových stavbách nepodaří vše tak, jak bylo naplánováno,“ řekl Dominik Duka než tunelu požehnal a všichni tři přestřihli pásku. Krátce poté již vjela do Blanky první auta.
Do večera se ukázaly první drobné problémy. Řidiči si stěžovali na navigační tabule, komplikovaná situace nastala také na brusnické křižovatce, kde byly zřejmě špatně nastavené semafory – zelená svítila pouze pět sekund, u výjezdu z tunelu se proto vytvořila delší fronta.
GALERIE
Otevření tunelového komplexu Blanka
50 km/h místo 70 bude i v pondělní špičce
Ačkoli jsou tunely Blanky projektovány pro rychlost 70 km/h, zpočátku bude povolena pouze obvyklá městská padesátka. Podle náměstka pražské primátorky Petra Dolínka to bude proto, aby si řidiči na tunel zvykli. „Řidiče bych chtěl požádat o opatrnost a zvýšenou pozornost,“ řekl Dolínek. Naznačil, že jde především o zajištění bezpečnosti v situaci, kdy si někteří lidé mohou nový tunel prohlížet a projíždět jím obzvlášť pomalu. V rozhovoru pro ČT ujistil, že je snížení rychlosti dočasné a nepotrvá dlouho. „Myslím, že je to v řádu dnů. Umím si představit, že příští víkend tomu bude jinak,“ uvedl.
První zátěžová zkouška čeká na Blanku již v neděli. „Bude velký testovací manévr, kdy se hraje na Letné utkání Sparty. Očekává se velká návštěvnost, očekává se, že přijede plno lidí mimopražských,“ upozornil vedoucí pražské dopravní policie Pavel Švrčula.
Všichni, které zajímá dlouhodobý efekt otevření Blanky – která tvoří severozápadní část vnitřního silničního okruhu kolem pražského centra – však čekají na pondělí. Tehdy se bude muset vypořádat s ranní dopravní špičkou. Ukáže se tedy, nakolik podložené jsou obavy, že se ucpou ulice u výjezdů z Blanky. Rizikové by mohly být zejména ulice V Holešovičkách resp. Povltavská, případně také Evropská či Patočkova. Podle Alexandra Butoviče ze společnosti Satra, která tunelový komplex projektovala, se to ale nestane. „Zásadní problémy by tam nastat neměly. (…) Co může být trochu problém, je světelná signalizace u mostu Barikádníků, která umožňuje levá odbočení. V případě, že by se ukázalo, že opatření není adekvátní a působí komplikace v dopravě, budou včas přijata příslušná opatření,“ řekl Butovič v Hyde Parku ČT24.
GALERIE
Blanka 19. 9.
Velká úspora, nebo obří problém pro Prahu 6 a 8?
Velký přínos očekává od Blanky vedoucí Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT Pavel Přibyl. Upozornil, že ČVUT loni provedla i výzkum, ze kterého vyplynulo, že se díky tunelovému komplexu doba jízdy z Bulovky na Smíchov zkrátí více než o čtvrt hodiny. „Časy, když se jelo po magistrále, byly kolem 35 minut. Když se jelo Veletržní ulicí a komplexem tunelů, které byly, tak se jelo asi o 8 minut méně. Asi třikrát nás pustili do Blanky, tak se jelo zhruba 12 minut,“ upřesnil Pavel Přibyl. Při přepočtu na očekávané množství vozidel by tak měla každodenní úspora činit téměř půl milionu korun.
Skeptičtí jsou zejména aktivisté, kteří usilují o zklidnění provozu v Praze a obávají se, že otevření Blanky povede k opaku. Vratislav Filler ze sdružení Auto*mat míní, že rychlé spojení kolem centra Prahy přitáhne do aut lidi, kteří tudy dosud cestovali veřejnou dopravou. Uznává, že tunelový komplex bude mít i pozitivní efekt, a to pro Prahu 7 a další místa souběžná s tunelem. „Na okrajích to bude horší a v návazných úsecích na Blanku, to znamená Praha 6 a 8, tam dojde spíše ke zhoršení,“ míní však. Další člen sdružení Auto*mat, architekt a urbanista Tomáš Cach považuje za nedostatečná související opatření v povrchové dopravě nepovažuje za dostatečná. „Doufejme, že většině míst alespoň trochu pomůže. Ale hlavně je to obrovská příležitost k tomu připravit opatření tam, kde automobilová doprava prostor vyklidí,“ řekl. Petr Dolínek ubezpečil, že pokud se problémy objeví, bude rychle hledat řešení. „Budeme sledovat provoz po hodinách, po dnech,“ poznamenal.
Schéma tunelu Blanka
Důkladné zabezpečení
Co vlastně na řidiče uvnitř Blanky čeká? Průjezd je podobný jako v dalších tunelech Městského okruhu, v každém tubusu tak jsou dva jízdní pruhy. Na denní světlo řidiči po celou dobu jízdy Blankou nevyjedou, pokud neodbočí na jedné ze dvou mimoúrovňových křižovatek, které oddělují jednotlivé tunelové úseky. Jedna je na Letné, druhá na Prašném mostě. Každý jednotlivý tunel blanky – Brusnický, Dejvický a Bubenečský – má odlišnou barvu dlaždic. Nejde pouze o ozdobu, v případě nehody se z nich snadno pozná, ve kterém úseku se stala.
Kdyby ale Blanku tvořil „pouze“ tunel se silnicí, byla by v provozu již rok – tehdy skončila stavba a začalo osazování technologií. Díky němu by měl mít tunel špičkové zabezpečení, což ověřilo i čtvrteční cvičení záchranných složek. Bezpečnost zajišťuje šest stovek dopravních a podpůrných značek a více než tisíc kilometrů kabelů. Součástí bezpečnostního systému jsou ovšem i stavební prvky, například betonová svodidla u nouzových odstavných stanovišť, která mají zabránit opakování nehody, která se stala před třemi lety ve Švýcarsku – tehdy narazil autobus právě do nouzového výklenku, při nehodě zahynulo 28 lidí. Samotné nouzové zálivy jsou v Blance každých 750 metrů.
Funkci protipožárního systému ověřilo cvičení dva dny před otevřením
Na provoz dohlížejí dispečeři ze stanovišť u Strahovského tunelu a Na Bojišti. V případě potřeby jsou k dispozici také další řídicí centra přímo nad tunelem. V případě, že se stane nehoda a bude nutné zastavit provoz, měla by uzavírka postihnout pouze příslušný úsek tunelového komplexu, ve zbylých dvou by měl provoz zůstat bez omezení. Pokud nehoda či porucha auta skončí požárem, přijdou na řadu kouřová čidla rozmístěná po 80 metrech a teplocitlivé kabely. Blanku by neměla postihnout tragédie podobných rozměrů jako kdysi pod Mont Blankem, kouř totiž v tunelu nezůstane, pro jeho odvádění jsou určeny kanály pod vozovkou, které by měly kouř nasát. Lidé, které by požár v tunelu případně uvěznil, potom mohou využít únikové chodby do druhého tunelového tubusu. Mezi oběma tubusy jsou rozmístěna také nouzová vrata pro vjezd záchranářů.
Před požárem či nehodou ale budou řidiči varováni co možná nejlépe. V tunelovém komplexu Blanka totiž je signál mobilních operátorů a také Českého rozhlasu. Kromě toho slouží k informování řidičů proměnlivé informační tabule.
obrázek
Velké finále za námi, následovat bude dramatický epilog
Otevřením tunelového komplexu Blanka končí v Praze jedna velká etapa. I když ale bude mít město za sebou velké finále, bude ještě následovat dramatická dohra. Jestliže v posledních měsících platila mezi Prahou a dodavateli dohoda, že všechny otevřené spory počkají na dobu po zahájení provozu, v následujících dnech opět všechny vyplují na povrch. Mezi Prahou a jejími dodavateli, kterými jsou autor projektu Satra, stavební dozor IDS, generální dodavatel stavební části Metrostav a dodavatel technologií ČKD Praha DIZ, se totiž opět rozhoří spory o staré dluhy, ale hlavně o ty nové. Dosud totiž není jasné, kdo zaplatí výměnu poškozených kabelů, kvůli které se Blanka neotevřela v ohlášeném termínu letos na jaře. Hlavní role v tomto závěrečném dramatu budou hrát hlavní město a společnost ČKD Praha DIZ.
- Web ČT24 vám v posledních dnech tunelový komplex Blanka zevrubně představil. Připomněli jsme bolestivý proces jeho vzniku a takřka nekonečných odkladů, zabývali jsme se otázkou peněz a představili také změny, které se po zprovozněním Blanky dotknou dopravy na povrchu.