Přehrada na malé říčce Bílá Desná v Jizerských horách měla chránit před velkou vodou Železný Brod či Tanvald, přinesla ale smrt. V těchto dnech je to sto let, co se protrhla a během půl hodiny zabila 65 lidí a další zřejmě zahynuli v nemocnici. Voda také zničila 33 domů a přes tři sta lidí připravila o přístřeší. Událost představuje nejhorší přehradní katastrofu v dějinách českých zemí.
Dlouho se uváděl jako počet obětí katastrofy šedesát dva, desenská kronikářka Dana Nývltová, která letos o události napsala knihu „Protržená přehrada na Bílé Desné 1916–2016“, ale objevila, že jich bylo 65. „Již podle tehdejšího soudního spisu bylo obětí 65. Zjistila jsem také, že další dva lidé podlehli svým těžkým zraněním v tanvaldské nemocnici 20. září a 24. října 1916,“ řekla k tomu nedávno v tisku.
V knize kronikářky Nývltové je i vzpomínka desenského vikáře Eduarda Gnendigera: „Strašná zvěst o protržení přehrady otřásla poklidným ovzduším desenského údolí okolo 16. hodiny… Nikoho ani nenapadlo, že se v následujících 20 minutách promění krásné desenské údolí v písečnou a bahnitou spoušť pokrytou hromadami sutin… Nikdo však netušil, jaké nebezpečí z protržené hráze hrozí. Obyvatelé Desné zažili v uplynulých letech řadu povodní. Znali hukot rozbouřených vod v korytě říčky… Do značné míry uklidnění, vyměňovali si názory na stávající situaci, když v tom okamžiku to přišlo. Strašné, ohromující, zničující…“
Svému účelu sloužila přehrada deset měsíců do 18. září 1916. Proud, který před sebou hrnul dřevo a trosky, smetl desítky domů a následky havárie zasáhly i Železný Brod (vzdálený asi 25 kilometrů). V nedalekém Tanvaldu voda zaplavila sklepy a přízemí domů. Po asi půl hodině, během níž každou vteřinou z přehrady do údolí vytékalo 150 krychlových metrů vody, byla přehrada prázdná. Rozsah škod byl ojedinělý v celém Rakousku-Uhersku: 65 mrtvých, 29 domů a 11 brusičských dílen voda smetla, 1020 lidí přišlo o práci, 380 o střechu nad hlavou. Materiální škody šly do milionů.
Důvodem ke stavbě přehrady byly ničivé povodně, které sužovaly západní Krkonoše a Jizerské hory. Výstavba přehrady na Bílé Desné začala v říjnu 1912, po vypuknutí první světové války si stavba vynutila úsporná opatření, která se následně promítla do kvality budované přehrady.
Příčina tragédie zřejmě spočívala v erozi
V roce 1996 zpracovala společnost „Stavební geologie-Geotechnika“ studii, v níž stanovila příčinu havárie přehrady. Vyloučila v ní jako příčinu protržení dříve uváděné nedostatečné zhutňování příliš propustného materiálu použitého při budování tělesa hráze. Naopak za příčinu označila erozi v podloží hráze či na kontaktu hráze s podložím a také erozi vlastní hráze a výpustní štoly.
V témže roce byl areál protržené přehrady prohlášen za kulturní památku a v roce 2013 začala jeho revitalizace odstraňováním náletových dřevin. Podařilo se při tom najít i kráter na místě někdejší hráze, kde kopal v roce 1927 profesor vídeňské univerzity, když zjišťoval příčinu tragédie.
- Dosud nejhorší neštěstí způsobené protrženou přehradou zažila Čína, kde v srpnu 1975 při protržení dvou přehradních hrází utonulo nebo zemřelo na epidemie a následný hladomor na 230 tisíc lidí.
Z nádrže zbyly jen hromady kamenů, trosky hráze, přepadová kaskáda a kilometr dlouhá štola spojující přehradu s nedalekou nádrží Souš. Nejzachovalejší památkou je šoupátková věž. V minulých letech byla nedaleko vybudována turistická útulna s občerstvením, kolem hráze vyrostly panely se zajímavostmi o přehradě, opravy se dočkala i šoupátková věž.
