Nemocnice v Benešově dokončila opravu pavilonu interny. Je modernější a komfortnější

Benešovská nemocnice dokončila rekonstrukci čtvrtého patra pavilonu interny. Pacienti i personál získali modernější a komfortnější prostředí. Práce vyšly na 27 milionů korun a zahrnovaly i opravu schodiště. Dokončením akce se uzavřela pětiletá kompletní rekonstrukce pavilonu s celkovými náklady 159 milionů korun, uvedl ředitel nemocnice Roman Mrva.

Budova interny je jednou z nejstarších v areálu. Stavbaři v ní v roce 2016 začali nejdříve rekonstruovat dětské oddělení. Když se zjistilo, v jakém stavu železobetonový pavilon je, bylo podle Mrvy jasné, že bude muset být opraven celý.

Dělníci postupně za provozu zrekonstruovali endoskopické centrum, ambulance a další provozy. V budově předělávali kanalizaci, rozvody vody a medicínských plynů, elektroinstalaci či topení.

V nově zrekonstruovaném čtvrtém patře budou mít pacienti k dispozici 28 lůžek na klimatizovaných pokojích, které jsou vybavené sociálním zařízením a novým nábytkem. Patro by podle Mrvy mělo fungovat jako sdružený lůžkový fond pro internu a neurologii.

Místo po covidových pacientech se uvolnilo

První pacienti budou na oddělení přijati do dvou týdnů, zatím nemocnice tato lůžka nepotřebuje. „Máme volnou kapacitu po uvolnění lůžek, které byly obsazeny covidovými pacienty,“ uvedl Mrva.

Nyní v nemocnici leží pouze čtyři pacienti s koronavirem, což podle ředitele svědčí o tom, že virová nálož v populaci je už nízká. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) uvedla, že v úterý středočeské nemocnice nepřijaly ani jednoho nového pacienta s covidem-19. O den později jich ale bylo deset.

Pandemie koronaviru podle Mrvy odhalila některé technické limity budov v benešovské nemocnici. Zařízení mělo sice spoustu ventilátorů, ale naráželo na omezený průtok kyslíku z páteřní sítě. „Je tam nějaký průměr, a když na to napojíte koncové stanice, tak ten tlak je mizivý,“ upozornil.

Naštěstí se podle něj nestalo, že by kvůli tomu nemocnice nemohla někomu poskytnout péči. Čtrnáct rezervních přístrojů však kvůli omezené kapacitě musela poskytnout jiným zařízením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 2 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 13 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.