Praha - Kavárna Dismas v centru Prahy nabízí víc, než může být na první pohled patrné. Lidé, kteří tam pracují, mají za sebou někdy minulost, kterou se příliš nechlubí. Kavárna jim ale nabídla šanci se začlenit do společnosti. Provozuje ji stejnojmenná obecně prospěšná společnost, jejímž posláním je pomáhat lidem s kriminální minulostí a mladým lidem do 26 let, kteří prošli ústavní péčí. Neméně důležitým cílem kavárny je odbourávat předsudky společnosti vůči lidem, kteří vězením nebo ústavní péčí prošli.
Svatý Dismas je patronem lupičů, loupežníků a banditů. A tak si Kateřina Plháková řekla, že by bylo krásné a příznačné, aby se kavárna, které vdechla život, jmenovala právě Dismas. Navíc s dovětkem kavárna bez předsudků.
Dismas dává druhou šanci lidem poté, co je propustí z vězení. Pomáhá jim se uplatnit na otevřeném trhu práce a získat zkušenosti. „Obnoví si pracovní návyky a potom mají mnohem větší možnost se uchytit,“ popsala Kateřina Plháková, manažerka projektu Dismas – kavárna bez předsudků.
Na zřízení a provoz tohoto sociálního podniku získala společnost Dismas peníze z Evropské unie, od hlavního města Prahy i od městské části Praha 1. Klienty jim posílají věznice, kurátoři i centra sociálních služeb. Podobných podniků, jejichž návštěvou lidi podpoří určitý sociální projekt, je celá řada. Dismas je ale první, který se zaměřuje na lidi, kteří prošli vězením nebo ústavní péčí.
Kateřina Plháková si zájem o tuto cílovou skupinu uvědomila během svého studia na střední a posléze na vysoké škole, když byla na odborné stáži ve věznicích. Protože se této skupině lidí věnuje velmi málo neziskových organizací, rozhodla se jim pomoci právě ona.
V kavárně Dismas je zaměstnáno 13 lidí, kteří vyšli z vězení. Alena Pešanová, koordinátorka projektu Dismas – kavárna bez předsudků, uvedla, že pracovníci u nich jsou 8 měsíců, projdou tréninkovým zaměstnáním a pak je „vypustí“ do běžného života, aby si našli novou práci. „Učíme je od základu úplně všechno, učíme je chodit včas do práce, učíme je pracovní návyky,“ řekla Alena Pešanová.
Všichni zaměstnanci kavárny projdou profesním školením, věnují se jim také sociální pracovníci. Mohou využívat i další kurzy. Například se učí jazyky, pracovat s počítačem nebo pomocí kurzů finanční gramotnosti si uspořádají své finance.
Jedním z lidí, kteří v kavárně pracují a obsluhují klienty, je Václav Měšťák. Ten si pochvaluje, že se naučil připravovat kávu všech možných druhů, obsluhovat kasu, komunikovat s lidmi a zvládnout celý kavárenský jídelníček. „Měli jsme i kurz, jak obsluhovat hendikepované, naučil jsem se plno věcí.“ Václav Měšťák konstatoval, že by ho rozhodně bavilo pracovat s kávou jako barista nebo obecněji působit v oblasti gastronomie.
Jeho kolegou je Pavel Molnár. I ten si pochvaluje šanci, kterou dostal. Může získat zkušenosti v novém oboru a pak v něm i pokračovat. „Díky projektu si dávám život dohromady, snažím se fungovat a zapadnout mezi společnost.“
Manažerka projektu Kateřina Plháková si pochvaluje proměnu, kterou její zaměstnanci či klienti procházejí: „Je moc hezké, jak se z lidí, kteří si nevěří, stávají plnohodnotní zaměstnanci.“ Největší radost prý má, když někdo přijde a řekne: „Já tady pracuju hrozně rád - díky, že jste mi dali tu šanci,“ uvedla Kateřina Plháková. Taková pochvala je prý tím úplně nejkrásnějším, co jí její klienti mohou dát zpátky.
Její kolegyně Alena Pešanová dodala, že budoucí zaměstnavatelé vůbec nemusí mít strach někoho, kdo prošel kavárnou Dismas, zaměstnat. Pracovník při odchodu dostane posudek, ale má i různá školení a ví, co chce, že už chce žít normální život. A v kavárně Dismas neodmítnou ani ty, kteří za nimi sami přijdou po výkonu trestu odnětí svobody.
