Sezona klíšťat začala dřív než obvykle. Na jižní Moravě je letos jejich výskyt rekordní. Vědci z Masarykovy univerzity u nich navíc objevili nový, v Česku zatím blíže nepopsaný, druh bakterie, která způsobuje boreliózu.
Na jižní Moravě se přemnožila klíšťata. Může za to mírná zima
Padesát za hodinu. Takový je výsledek sběru klíšťat, takzvaného vlajkování, v okolí brněnské přehrady. Podobný výsledek zaznamenali minulý týden pracovníci Masarykovy univerzity i v Brně Pisárkách. Alena Žákovská se věnuje výzkumu klíšťat už 20 let. „Ten počet je podle nás největší, co jsme kdy nasbírali,“ říká.
Sebraná klíšťata míří do laboratoře pod mikroskop (zdroj: ČT24)
Alena Žákovská z oddělení fyziologie živočichů a imunologie se zabývá klíšťaty už dvacet let (zdroj: ČT24)
Biologové pod mikroskopem zkoumají, jestli střeva klíšťat neobsahují nebezpečnou bakterii, která způsobuje onemocnění boreliózou. A právě výzkumníci z Masarykovy univerzity objevili jejich nový kmen, borelia spilmani.
Omar Šerý z ústavu biochemie Masarykovy univerzity popisuje výzkum (zdroj: ČT24)
Vedle boreliózy způsobují klíšťata i onemocnění klíšťovou encefalitidou. Česká republika je ve výskytu tohoto onemocnění na prvním místě v Evropě. Vakcína proti borelióze je zatím ve vývoji. Naopak očkování proti encefalitidě existuje a je podle lékařů důležité. V proočkovanosti obyvatel Česká republika za ostatními zeměmi Evropy pokulhává.
- Klíšťová encefalitida
Jedná se o virové onemocnění, které postihuje převážně centrální nervový systém, tedy mozek a míchu. Choroba probíhá typicky ve dvou fázích. V té první dochází ke vzniku chřipkových příznaků, které po několika dnech odezní. Poté přichází mnohem víc devastující druhá fáze, která už skutečně postihuje nervovou tkáň. - Lymská (též lymeská) borelióza
Borelióza je bakteriální onemocnění léčitelné antibiotiky. Inkubační doba se pohybuje mezi 3 a 30 dny od přisátí klíštěte. Nemoc probíhá celkem ve třech krocích. Pro první fázi je velmi charakteristická skvrna, která vznikne v místě kousnutí a postupně se rozšiřuje do okolí. Poté dochází ke vzniku vyrážky a zasažení svalů či kloubů. Třetí fáze může přijít až za několik let a zahrnuje poškození kůže, nervové tkáně, srdce a kloubů. Počty hlášených případů se na území České republiky v posledních letech pohybují mezi 4 a 5 tisíci za rok.
Aktivitu klíšťat sleduje také Český hydrometeorologický ústav - v období od dubna do října vydává předpověď pro jejich aktivitu.
Podle odborníků je nejdůležitější ochranou před klíšťaty prevence. Doporučují do lesa chodit ve světlém oblečení, na kterém je klíště viditelnější, a po návratu se pečlivě prohlédnout. Podle nejnovějších studií totiž stačí 3 hodiny, aby klíště stihlo člověka nakazit.