Ačkoliv Moravskoslezský kraj v rámci koronavirové nákazy vykazoval nejvyšší nárůst nakažených, v současnosti naopak patří mezi regiony s nejnižším šířením nemoci. Boj s lokálními ohnisky ale podle kandidátů do vedení kraje odhalil slabá místa jako nedostatečné kompetence hejtmana nebo chaotičnost počínání hygienické stanice. Pandemie bude mít také dopad na příjmy kraje, ve kterém vláda plánuje útlum tradičního těžebního průmyslu.
Lídr kandidátky ANO a současný hejtman Ivo Vondrák připomenul, že aktuálně je Moravskoslezský kraj částí republiky, kde se nákaza koronavirem šíří nejméně. Zuzana Klusová (Piráti) vyzdvihla současné testovací kapacity v kraji, které se navýšily v minulých měsících s objevením lokálních ohnisek. Podle Petra Kajnara (ČSSD) má velký vliv na vývoj situace také nošení roušek, které právě kvůli rozšíření koronaviru v Karviné a Frýdku Místku byly povinné už v srpnu. Tyto dva okresy v současnosti vykazují právě nejnižší nárůst.
Život obyvatel by aktuálně mohlo zkomplikovat zejména ztížení podmínek přechodu hranic, kraj totiž přiléhá hned ke dvěma sousedním státům. „28 tisíc lidí denně překračuje hranice mezi Českou republikou, Polskem a Slovenskem. Nejde pouze o pracovníky, jde třeba o Český Těšín,“ připomněl město rozdělené hraniční čárou kandidát za ODS + TOP 09 Jakub Unucka.
Zavření hranic by podle bývalého ostravského primátora Petra Kajnara (ČSSD) bylo ohrožením nejen pro tradiční hornictví. „V Ostravě je také největší softwarová firma v České republice, přes dva tisíce lidí, pracuje tam několik set Poláků,“ řekl. Stejně tak by se omezení dotklo i dostupnosti sociálně zdravotních služeb, uvedl Lukáš Curylo (KDU-ČSL).
Další eventuální růst počtu případů nákazy koronavirem by ale neohrozil jen přeshraniční pracovníky. Stejně jako v dalších částech republiky čelí ztrátám i lidé pracující ve službách, pohostinství nebo ubytování. „Řada podniků nepřežije, pokud nedostane pomoc,“ uvedl Petr Kajnar (ČSSD) s připomenutím, že nelze předpokládat, jak silná bude druhá vlna nákazy. Hlavní podpora by však podle něj měla směřovat ze státní, ne krajské kasy.
S podobným přístupem souhlasí i Jan Lipner (STAN + Zelení + Nezávislí), úkolem kraje je podle něj hlavně koordinace prostředků jak ze strany státu, tak ze strany obcí a měst. Pavel Staněk (SPD) se kromě toho vyslovil i pro individuální přístup pro podnikatele zasažené krizí. „Dokážu si představit sednout si s nimi k jednacímu stolu a vyjednat případnou podporu,“ uvedl.
Podle Vladimíra Tancíka (Starostové pro kraj) je možné pomoci podnikatelům se zprostředkováním například ochranných prostředků nejlépe na úrovni obcí. „Kraj není schopen toto dobře a plnohodnotně pokrýt,“ uvedl s tím, že rozpočet ve výši 10 miliard korun, kterým Moravskoslezský kraj disponuje, pro to není dostatečný.
S pandemií lze ale bojovat aktivním přístupem vedení kraje, uvedl Jakub Unucka (ODS + TOP 09), který připomněl například aplikaci pro pendlery, díky které se mohli hlásit na odběrová místa.
S koaličním kolegou souhlasil i hejtman Ivo Vondrák (ANO), který kromě poradenství podnikatelům a kampaně na podporu turismu zmínil i snahu vedení kraje zvýšit zaměstnanost. Chybí mu ale větší koordinace ze strany státu. Například kvůli zajištění dostupnosti lůžkové péče se musel s řediteli nemocnic domluvit sám, ačkoliv apeloval na premiéra Andreje Babiše (ANO).
Krize v OKD odhalila nedostatečné pravomoci hejtmana, znělo debatou
Podle Zuzany Klusové (Piráti) i Jana Lipnera (STAN + Zelení + Nezávislí) stát pochybil zejména v době, kdy došlo k rozšíření nákazy v dolech OKD. K zavření dolů mělo podle nich dojít dříve, na postup s předstihem apelovaly například odbory. Klusová uvedla, že vlažný přístup měl i hejtman Vondrák. Podle něj však došlo k rozšíření nákazy v dole Darkov v době, kdy skončil nouzový stav, což postup zkomplikovalo. Lukáš Curylo (KDU-ČSL) uvedl, že přes měsíční jednání o uzavření dolů „politická odvaha, ať už krajské hygienické stanice nebo jiných, bohužel nebyla“.
OKD pak samo těžbu zastavilo. K zavření dolů ale podle Jakuba Unucky (ODS + TOP 09) dojít muselo, neboť velká část zaměstnanců byla buď v karanténě, nebo nakažená koronavirem.
Josef Babka (KSČM) řekl, že k uzavření dolů tak došlo z nejnižšího stupně. „OKD mohla zavřít vláda, OKD mohl zavřít hejtman, se všemi ekonomickými důsledky, které by z toho vyplynuly, OKD mohla zavřít krajská hygienická stanice,“ uvedl Babka.
Ivo Vondák (ANO) ale kontroval, že uzavřít OKD by mohl jen v případě vyhlášení stavu nebezpečí. Následkem toho by ale stovky milionů na kompenzacích musel kraj zaplatit těžební společnosti ze svého rozpočtu. „Je nesmysl, aby kompenzoval kraj výpadek podniku, který je ve vlastnictví ministerstva financí,“ řekl Vondrák.
Josef Babka (KSČM) se vyslovil i pro větší pravomoci pro krajskou radu a pro hejtmana v řešení krize. Vladimír Tancík (Starostové pro kraj) uvedl, že hejtman by měl být „jediným velitelem v kraji“, současný stav je podle něj „chaos“. Pro zefektivnění celé veřejné správy se pak vyslovil Jan Lipner (STAN + Zelení + Nezávislí). I podle Petra Kajnara (ČSSD) by měl krizovou situaci hlavně řídit hejtman v čele krizového štábu, v němž by byla zastoupena i hygienická stanice.
Kritika kandidátů směřovala právě i na hygienickou stanici. Podle Vladimíra Tancíka (Starostové pro kraj) hygiena „kontrolovala, jestli v jídelnách mají lžičky, jestli v hospodách mají čisté ručníky, a když má udělat něco v krizovém stavu, tak je na to absolutně nepřipravená“. Vedení stanice čekalo příliš dlouho na politické schválení případných kroků, uvedl Lukáš Curylo (KDU-ČSL).
Došlo tak podle něj k vydávání nesmyslných nařízení, která například stanovila dodržování dvoumetrových odstupů v šachtách. Kritizoval ale i červencové zrušení kulturních akcí, které měli hygienici konzultovat několik dní s ministerstvem zdravotnictví, ale vedení kraje se o rozhodnutí dozvědělo jen několik hodin před vyhlášením.
Mezery v rozpočtu by měly zarovnat i evropské peníze
Koronavirová krize bude mít i dopad na příjmy kraje. „Z krize se musíme proinvestovat,“ uvedl Jakub Unucka (ODS + TOP 09). Nutné je podle něj začít s projekty, které zaměstnají místní řemeslníky, zedníky, podnikatele. Podle Pavla Staňka (SPD) je nutné situaci posuzovat individuálně. „Určit si priority, které ano, které ne. Podle toho taky na co si vzít úvěr,“ řekl.
Ivo Vondrák (ANO) uvedl, že výpadky v příjmech pomohou dorovnat peníze z Evropské unie, jen pro Moravskoslezský kraj by mělo jít o téměř 12 miliard korun. Další miliardy by podle něj měla Unie rozdělit mezi Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. Podle Petra Kajnara (ČSSD) je však otázkou, zda podmínky pro čerpání fondů umožní investovat peníze tam, kde je kraj bude potřebovat.
Podle Josefa Babky (KSČM) ale příliv peněz bude mít malý vliv, pokud dojde k postupnému útlumu těžby na Ostravsku, pro který se vyslovila vláda. Upozornil, že na hornictví se váže celá řada dalších odvětví jako jsou ocelářské, hutnické a koksárenské provozy. „Peníze, které přijdou, přijdou pozdě. Protože útlum se má započít už v březnu roku 2021,“ uvedl.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
