Minulost ruin v Kyselce připomenou komentované prohlídky

Kyselka (Karlovarsko) – První komentovanou prohlídku zchátralého areálu připravila obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka. Na ni dosavadní vlastníci převádějí budovy, aby je mohla zachránit. Zatím jim ale vdechne alespoň imaginární život – lidé si je prohlédnou a dozvědí se, k čemu kdysi sloužily.

První prohlídky lázní Kyselka začnou v sobotu ve 13:30 a 15:00. Zájemci si musí domluvit rezervaci na e-mailu prohlídky@laznekyselka.org. „Naši snahu o záchranu jsme se rozhodli podpořit i komentovanými prohlídkami, kterými chceme upozornit na důležitost záchrany jedinečného kulturního dědictví a získávat pro ni příznivce. Hosty provede Heinrich Mattoni, muž, který lázně na přelomu 19. a 20. století proslavil,“ uvedl ředitel společnosti Lázně Kyselka Miroslav Perout.

Prohlídky budou padesátiminutové, návštěvníci zdevastovaného areálu spatří Mattoniho vilu, budovu bývalé restaurace, okusí Ottův pramen a vystoupají podél umělého vodopádu k pavilonu, kde vyvěrá. „Uvidí ruiny skvostných budov postavených ve zlatém věku lázní a po desítkách let zkázy a devastace se osobně stanou svědky příběhu o nové naději pro Kyselku,“ shrnul ředitel Perout.

Obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka vznikla loni jako východisko složitých vlastnických vztahů v bývalých lázních. Společnosti Karlovarské minerální vody a RIS na ni převedly zchátralé budovy, od KMV dostala také pozemky a 20 milionů korun. Neziskovka by teď měla rozpadající se bývalé lázně zachránit a najít využití pro budovy. V jejím vedení je například Vladimír Lažanský, který má zkušenosti s obnovou památek, i pravnuk zakladatele Rudolf Mattoni.

Lázně na břehu Ohře v Kyselce, které založil Jindřich Mattoni, patřily do druhé světové války k nejvyhledávanějším v českých zemích. Po válce však nastal jejich úpadek. Z výstavných lázní se nejprve stala ubytovna pro uprchlíky z Řecka sužovaného občanskou válkou. Poté se budovy sice používaly k léčebným účelům a sloužily jako dětská ozdravovna, ale zanedbávala se údržba a budovy začaly chátrat. Definitivní tečku za slavnou minulostí udělala privatizace v 90. letech. Staré lázně několikrát měnily vlastníka, opustili je poslední lidé a budovy se nadobro začaly rozpadat. Snaha o jejich záchranu začala až v posledních letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 8 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 14 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.