Liberec – Libereckému kraji hrozí, že kvůli vypořádání starých územních dluhů vůči Polsku přijde o zhruba 49 hektarů svého území ve Frýdlantském výběžku. Dotknout by se to mělo katastrálního území obcí Bulovka, Horní Řasnice a Heřmanice. Jenže starostové ani Liberecký kraj s tím nesouhlasí a žádají, aby ministerstvo s Polskem dohodlo nulovou variantu nebo finanční kompenzaci.
Územní nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 a vyvrcholil v roce 1958 podepsáním mezistátní smlouvy. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice.
Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 369 hektarů, a po roce 1989 byl proto spor obnoven.
„Kraj i obce preferují nulovou variantu, aby se hranice nemusely posouvat. Dlouhodobě vedená jednání a také prezentace změny hranic některými polskými médii nešťastným způsobem narušují sousedské vztahy, které máme,“ poznamenal hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN).
Hejtman: V případě výměny by měl stát kompenzovat ušlé daňové příjmy
Pokud by ale k posunu hranic skutečně došlo, pak mají starostové i kraj řadu požadavků. „V prvé řadě by měl stát finančně kompenzovat dotčeným obcím ušlé daňové příjmy za vrácené pozemky, a to na dobu 100 let,“ řekl hejtman.
Starostové i vedení kraje také požadují, aby dohoda řešila nájem nebo vlastnictví pozemků, které jsou dnes zemědělsky obhospodařované a mohou se ocitnout v majetku sousedního Polska. Třetí podmínka se pak týká jednoho konkrétního pozemku v Bulovce. „V případě toho pozemku, který má v nájmu zemědělec, žádáme o změnu rozsahu vráceného území,“ uvedla starostka Romana Šidlová.
Právě obec Bulovka má ztratit ze svého území největší část – 32 hektarů. „To nejsou pozemky, které by byly zanedbané. Jsou to pozemky, které se obhospodařovávají a jsou zhodnocené tou prací tady,“ upozorňuje starostka.
Liberecký kraj ale není jediný, který by mohl přijít o část svého území – problém se týká hned čtyř krajů. Kraj chce proto zajistit, aby hejtmani všech dotčených regionů postupovali společně.
