Plzeň - 80 kostelů a kaplí už převedlo plzeňské biskupství na obce nebo občanská sdružení v regionu. Bezúplatným převodem se církev snaží chátrající a mnohdy vzácné památky zachránit. Nejvíc zdevastovaných kostelů je právě v západočeském pohraničí. A právě převod je často jedinou možností, jak ohrožené a zdevastované památky zachránit.
Plzeňské biskupství převádí kostely na obce
V Plzeňské diecézi je na 480 kostelů, z toho 122 je už ve velmi špatném stavu. Jejich oprava či pouhé zakonzervování by přišly na několik miliard korun. Biskupství založilo před čtyřmi roky nadační fond Dominanty, kde shromažďuje peníze na opravy. I když však do kostelů ročně investuje miliony, nemá šanci zachránit všechny památky. Proto církev vítá, že o památky mají zájem obce, města nebo občanská sdružení. Většinou jde o místní nadšence, kteří nechtějí nechat svůj kostel spadnout.
Padající krovy, vymlácená okna, rozpadající se zdivo. V západočeském pohraničí najdete chátrajících svatostánků desítky. Zdejší vesnice po válce osiřely po odsunu obyvatel, a co nezničil zub času, o to se postarali vandalové. „Komunistický režim neměl zájem do církevních památek investovat, takže čtyřicet let chátraly,“ popisuje situaci mluvčí plzeňského biskupství Alena Ouředníková.
A na jejich záchranu by církev potřebovala miliardy. Plzeňské biskupství se proto rozhodlo k radikálnímu kroku. Kostely začalo nabízet bezúplatným převodem novým majitelům, obcím a občanským sdružením. „Obce a občanská sdružení mají větší možnosti dosáhnout na nejrůznější dotace. Momentálně je převedeno zhruba osmdesát kostelů,“ vypočítává Alena Ouředníková.
Postup biskupství se osvědčil. I tam, kde ještě před pár lety v záchranu ruiny svatostánku nikdo nevěřil, už dávají novou střechu. Bez problémů se ale záchranářské práce neobejdou. „Velký problém máme s předfinancováním projektů. Nejdříve musíte postavit ze svého a pak teprve máte nárok na dotaci,“ říká Jaromír Veselák z občanské společnosti Domaslav. „Sháníme peníze ze všech možných zdrojů,“ dodává předsedkyně a manažerka MAS Český Západ Miroslava Válová.
Opravené svatostánky mají v budoucnu sloužit většinou ke kulturním účelům jako galerie a koncertní síně, ale i k pořádání civilních sňatků a v případě zájmu církve také slavnostních bohoslužeb.
Na Broumovsku chátrá řada církevních objektů
O nic lepší situace není ani na severní Moravě. Broumovská farnost spravuje jedenáct kostelů, z toho sedm je postavených ve stejném stylu v první polovině 18. století. Všechny jsou v dezolátním stavu, v Šonově se nesloužilo osmnáct let a v Heřmánkovicích dokonce třicet pět let. Církvi na opravy chybí peníze, obce o převod kostelů do svého majetku nemají zájem. „Jedná se o unikátní skupinu barokních kostelů, na jejich opravu však potřebujeme stovky milionů korun,“ říká broumovský farář Martin Lanži. „Ročně přispíváme na provoz kostela padesáti tisíci korunami z rozpočtu obce, o převedení do majetku obce jsme neuvažovali,“ uvádí starosta obce Martínkovice Jaromír Jirka.
Jiný přístup k církevním památkám zvolili v jižních Čechách. Například vzácný románský kostel sv. Mikuláše stojí uprostřed boletického vojenského prostoru. Ještě v roce 2005 to byla téměř ruina, zvenku i zevnitř. O tři roky později ale začala jeho rekonstrukce. „Byl vážně poškozen armádou, ale je nutné říci, že právě díky úsilí současné armády se ten stav radikálně lepší,“ přiznává Vlastislav Ouroda z Národního památkového ústavu.
Rodáci pomáhají s opravami kostelů
Záchrany se v jižních Čechách v uplynulých dvaceti letech dočkala hned celá řada ohrožených církevních památek. „Například kostel v Cetvinách byl zachráněn za značné podpory místních rodáků,“ uvádí jeden z úspěšných projektů Vlastislav Ouroda. „Většinou, když se začne opravovat určitý kostel, tak se začnou opravovat i ty konkrétní vztahy mezi lidmi,“ dodává správce farnosti v Kaplicích Pavel Šimák.
Rekonstrukce čekala i kostel v původně rakouské obci Pohoří. Ten se ale jako jeden z mála původní podoby s největší pravděpodobností už nikdy nedočká. Jen pár dní před nástupem stavebních dělníků spadl. Na chrámovou loď se zřítila věž. 30. května to bude už jedenáct let. „Teď začalo fungovat v sousední Pohorské Vsi občanské sdružení, které chce vybudovat centrum smíření,“ doplnil Pavel Šimák.
Spolupráce místních lidí, jejich rakouských sousedů i potomků rodáků, směřuje k tomu, aby se i pozůstatek kostela stal místem bohoslužeb nebo koncertů. Místem pravidelných lidských setkávání.
