Brno – Má silnou vůni a povzbuzující účinky, ročně jí průměrný Čech vypije 400 šálků - káva. Dnešek je mezinárodním dnem tohoto oblíbeného nápoje. V Brně proto už počtvrté začíná Týden kávy. Přehlídka nabídne kávové speciality, výstavy i prezentace domácí přípravy kávy. Do projektu se zapojila více než stovka kaváren nejen v Brně, ale i na Zlínsku, v Ostravě či Znojmě.
Savoy, Era, Avion, Zemanova kavárna. Brno je městem kaváren s dlouholetou tradicí – první stálou kavárnu v moravské metropoli založil v roce 1702 Turek Achmet, kterému kavárnickou koncesi udělila městská rada, když se za něj přimluvil sám vídeňský arcibiskup.
Kávu tradiční i moderně připravenou teď mohou ochutnat zákazníci více než stovky kaváren na jižní Moravě. Jednotlivé podniky pro své zákazníky v rámci čtvrtého ročníku Týdne kávy připravili speciální nabídku – od domácích dezertů, přes kávové drinky nebo ochutnávku káv z českých i zahraničních pražíren. Chybět nebude ani dvoudenní Trh kávy, jehož se letos zúčastní přes dvacet kávových značek. „V Brně je velká koncentrace ojedinělých kaváren, které se významně podílejí na kulturním dění ve městě. V brněnských kavárnách se žije, pracuje, relaxuje… tráví se v nich čas,“ myslí si organizátorka festivalu Kateřina Eichlerová.
Technické muzeum v Brně připravilo ukázku ze sbírky kávových předmětů, mimo jiné jako lákadlo na velkou výstavu o kávě, kterou muzeum chystá na rok 2015. A kdo si dá raději kávu doma, může vyrazit na lekci domácí přípravy kávy.
Dobrou kávu si člověk doma může udělat různými způsoby, základem ale vždy je kvalitní čerstvě pražená káva. Ideální je mít i kvalitní kávovar. Pro toho, kdo nemá pro nákup drahého přístroje dostatek prostoru nebo peněz, je alternativou takzvaná moka konvička. V moka konvičce probíhá příprava kávy pod tlakem, hlavní roli hraje horká voda, která se v konvičce přefiltrovává přes vrstvu kávy v sítku do horní oddělené nádobky. Konstruktérem konvičky byl v roce 1933 italský inženýr Alfonso Bialetti, podle kterého se někdy moka konvičkám říká také bialetky. Další možností je takzvaný French press, tedy konvice, ve které se zrnková káva zalije horkou vodou, po pár minutách se stlačí sedlina ke dnu a káva se slije.
„Vrcholem bude účast zahraničního hosta Gonzala Enriqua Mancilla Díaze - pěstitele, pražiče, degustátora a znalce kolumbijské kávové kultury. Smyslem zahraničních návštěv ze zemí, kde se pěstuje káva, bude i v příštích letech snaha upozorňovat veřejnost na místa původu kávy a způsoby a podmínky jejího pěstování,“ dodala Eichlerová.
Brněnské kavárny - ztracené a znovu nalezené
Brno bylo zejména v meziválečném období městem kaváren. V té době vyrostla i řada architektonických skvostů, které ke kávě nabízely i nevšední estetický zážitek, často ve funkcionalistickém duchu. Osud slavných kaváren byl podobný – vaz jim zlomila světová válka nebo byly v 50. letech znárodněny a přebudovány. Řadu legendárních podniků se podařilo po revoluci obnovit, a dnes tak jejich prostory opět voní káva.
Savoy: Káva pro tisíc lidí
Vyhlášená prvorepubliková kavárna vznikla ve 30. letech na nároží Jakubského náměstí a Běhounské ulice. Prostor kavárny, kam se vešlo neuvěřitelných tisíc lidí, patří ke stěžejním dílům architekta Jindřicha Kumpošta. Komfort hostům zajišťovala například i velkokapacitní šatna, uložené kabáty se spouštěly elektrickým výtahem do suterénu, kde byla zároveň i druhá zdviž pro vracení šatů. Interiéry kavárny včetně jejího vybavení byly znehodnoceny počátkem 50. let při její nešetrné přestavbě na prodejnu s textilem, která tam fungovala bezmála čtyři desetiletí. Teprve v roce 2008 byly prostory kavárny očištěny od pozdějších necitlivých zásahů a podnik se vrátil ke svému původnímu účelu.
Zemanova kavárna
V roce 1925 byl architekt Bohuslav Fuchs pověřen návrhem stavby kavárny na místě původního Schopp café Pavillon v parku na Kolišti. Následující rok byla postavena a uvedena do provozu funkcionalistická kavárna, patřící mezi první v Brně i v meziválečném Československu. Kavárna byla zbourána během výstavby nového Janáčkova divadla v roce 1965. Po revoluci se začalo uvažovat o obnově zaniklé památky, replika původní kavárny pak byla slavnostně otevřena v roce 1995.
Kavárna Era: V mezičase tam byly počítače
Původně volně stojící obytný dům Josefa Špunara s restaurací a kavárnou Era v Zemědělské ulici byl postaven v letech 1927-1929 podle projektu Josefa Kranze. Patří k neobyčejně cenným brněnským památkám meziválečné architektury, která se hlásí k purismu a funkcionalismu. Hlavní dominantu interiéru tvoří schodiště, jehož význam byl vystupňován i výraznou plasticitou a barevností.
Ani Eře se nevyhnul smutný osud většiny brněnských meziválečných kaváren. V padesátých letech ji získaly Restaurace a jídelny Brno, které ji po řadě úprav využívaly jako pivnici. Později, když už byla kavárna Era zapsána do Státního seznamu nemovitých kulturních památek, v ní další správce – nedaleká Vysoké škola zemědělská – vybudoval výpočetní středisko. Nově opravená kavárna byla otevřena v roce 2011.
Cukrárna Kolbaba ve stylu funkcionalismu
Stylový nájemní dům na Kounicově ulici v Brně navrhl pro zakladatele cukrárny Bohumíra Kolbabu architekt Jan Víšek roku 1938. Prostory kavárny jsou vybudovány ve funkcionalistickém stylu. Stejně jako jiné brněnské kavárny byla v 50. letech znárodněná. Po revoluci se dům vrátil v restituci původním majitelům. V roce 2011 byla zrekonstruovaná kavárna a cukrárna opět otevřena veřejnosti. V interiéru se zachovalo mimo jiné původní mramorové schodiště včetně zábradlí, lustr a velké zrcadlo.
