Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Nahrávám video

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.

Přes most v Mikulově projede denně více než patnáct tisíc aut. Silný provoz zatěžuje mostní závěry, tedy ocelové pásy spojující jednotlivé díly mostovky. „Dojde k výměně mostních závěrů, odfrézování části asfaltu a vybourání říms. Vždy se bude opravovat a uzavírat třetina vozovky,“ popsal šéf brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.

Dělníci začali s přípravnými pracemi v pondělí. Průjezd v obou směrech zůstává zachován, rychlost se však snížila ze sedmdesáti na padesát kilometrů za hodinu. Původně měla být v úseku omezena na třicet kilometrů za hodinu. „Pro nás je důležité, aby plynulost dopravy byla co nejlepší. S ŘSD jsme spolupracovali na koordinaci prací tak, abychom se vyhnuli hlavní sezoně, kdy Mikulovem projíždí velký počet vozidel mířících na dovolenou,“ řekl první místostarosta Mikulova Ivo Hrdlička (Piráti).

Pod frekventovanou silnicí vede vinařská cyklostezka i železniční trať. Práce na mostě jejich provoz nijak neovlivní.

Dálnice D52 má odvést tranzit

Do budoucna by most měli využívat především místní řidiči. Tranzitní doprava má směřovat na plánovaný úsek dálnice D52, který povede v těchto místech a na stávající trasu se napojí těsně před bývalou celnicí. „Jde o úsek, u kterého bychom chtěli letos získat stavební povolení a vysoutěžit zhotovitele. V příštím roce bychom mohli se stavbou začít,“ uvedl Fiala.

Ve stejné době má začít také výstavba dálnice od Pohořelic. O dva roky později by se silničáři měli pustit do nejnáročnější etapy, tedy překonání Novomlýnských nádrží.

„My dnes máme stanovisko EIA a někdy v sedmém měsíci požádáme o dvě stavební povolení ze tří. V termínech máme i rezervu na to, že se nějakou dobu budeme soudit,“ řekl Fiala. „Věřím, že výsledek s ohledem na aktuálnost podkladů všech bude dobrý,“ doplnil.

Jedním z problematických míst může být podjezd pod dálnicí mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi, který obce požadovaly. „Máme před sebou veřejné projednání, kde lidi seznámíme s tím, proč tento podjezd už nebudeme řešit. Věnovali jsme mu opravdu spoustu času a vznikl i oponentní posudek. Z technických důvodů tam ten podjezd být nemůže,“ tvrdí Fiala.

Předchůdce D52 se začal stavět už před druhou světovou válkou. V roce 1997 silničáři dokončili šestnáctikilometrový úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi, který dodnes tvoří hlavní část dálnice. V roce 2005 získala další část stavby kladné stanovisko EIA posuzující vliv na životní prostředí. O čtyři roky později Česko uzavřelo s Rakouskem dohodu o propojení dálničních sítí. Ve stejném roce ale soud zrušil územní plán Břeclavska včetně plánované trasy. V roce 2016 ji zastupitelstvo Jihomoravského kraje jednomyslně schválilo.

„Myslím, že rekapitulace těch milníků je poměrně ukázková. Pokud by příprava běžela kontinuálně, tak bychom dnes dálnici měli,“ poznamenal Fiala.

Prioritní stavba

Loni vláda potvrdila, že trasa D52 povede přes Novomlýnské nádrže. Se začátky staveb se zatím počítá v letech 2027 až 2029, celá dálnice z Brna k hranicím má být hotová v roce 2031.

Česko podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) potřebuje kvalitní dopravní infrastrukturu, která bude funkční, bezpečná a dostupná a propojí zemi tak, aby žádný region nezůstal stranou. To je podle něj cesta k vyšší konkurenceschopnosti. Mezi základní cíle v dopravě řadí strategie dokončení páteřní dálniční sítě, která má být podle vlády kompletní do roku 2035, a modernizaci železniční sítě. Mezi prioritními stavbami pro příští roky zmínil napojení na Rakousko dálnicemi D3 a D52 a propojení s Polskem po D11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na magnetickou rezonanci stále čekají neakutní pacienti týdny i měsíce

Pacienti v Jihomoravském kraji čekají na vyšetření magnetickou rezonancí několik týdnů i měsíce. Situaci v regionu má zlepšit nový přístroj v brněnské Úrazové nemocnici, na který město přispěje desítkami milionů korun. Dlouhé čekací lhůty na neakutní vyšetření hlásí i další kraje.
před 17 hhodinami

Krajský soud zrušil další část brněnského územního plánu

Krajský soud v Brně zrušil další část nového brněnského územního plánu, který platí od začátku loňského roku. Jde o oblast mezi Václavskou a Hybešovou ulicí na jedné straně a Fakultní nemocnicí u svaté Anny na straně druhé. Město se podle soudu nevypořádalo s námitkami a připomínkami vlastníka nemovitostí.
před 21 hhodinami

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
18. 5. 2026

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
18. 5. 2026

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...