Chtít po člověku, co spí v zimě na lavičce, aby ihned skoncoval s alkoholem, je nereálné, tvrdí vedoucí kontaktního centra

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Většina sociálních zařízení pro lidi bez domova vyžaduje u svých klientů alespoň částečnou střízlivost, což je pro mnoho z nich problém. Lehce přes padesát procent lidí v této komunitě totiž má s alkoholem velké potíže, ukazuje zkušenost pracovníků brněnského kontaktního centra. K podobným službám pak kvůli závislosti nemají přistup.

U zrodu kontaktního centra ve Vlhké ulici v roce 2020 proto stála myšlenka zpřístupnit pomoc těm, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením a které zároveň alkoholismus omezuje ve snaze o zlepšení jejich statusu. „Nenalháváme si, jak ty věci ve skutečnosti jsou. Být na ulici a nepít je podle mě docela úctyhodný výkon,“ vysvětluje přístup vedoucí zařízení Vojtěch Dvořák.

Později se k nabízeným službám brněnského centra přidal i v Česku svým rozsahem unikátní projekt regulovaného pití, který je klientům v boji se závislostí oporou. Zásadní je v něm princip harm reduction, tedy úsilí minimalizovat škodlivé následky alkoholismu.

„Závislost je nemoc, která je léčitelná, a pokud se bavíme o možnostech léčby, tak jsou přístupy orientované na abstinenční léčbu, ale také na kontrolované pití, které nemá za cíl celoživotní abstinenci,“ vysvětluje Miroslav Barták z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Chtít od člověka, který nemá vůbec nic a spí v zimě na lavičce venku, aby přestal pít, to je hodně nerealistické očekávání.
Vojtěch Dvořák
vedoucí kontaktního centra pro lidi bez domova

Dvořák upřesňuje, že primárním účelem je člověka stabilizovat, a to nejen v konzumaci drogy, ale i v ostatních sociálních oblastech. „Chtít od člověka, který nemá vůbec nic a spí v zimě na lavičce venku, aby přestal pít, to je hodně nerealistické očekávání, které na něj ale zároveň vytváří enormní tlak,“ dodává.

Také podle Bartáka není u dlouhodobě závislých změna možná ze dne na den. „Já bych se za myšlenku těchto služeb přimlouval, protože té specifické klientele může být velice prospěšná,“ argumentuje. Zlepšení návyků spojených s konzumací alkoholu může následně vést ke snižování vypitého množství. Předcházet lze tímto způsobem i abstinenčním příznakům nebo přímo deliriu.

Podmínky a pravidla

Do programu se nedostane každý, nutné je splnit několik podmínek. Jednou z hlavních je projít vstupním pohovorem, který odhalí závažnost závislosti. Potenciální klient musí denně vypít víc než dva litry vína, případně ekvivalent 240 gramů alkoholu. Program se soustředí pouze na těžké případy. „Máme tu lidi, kteří pijí třeba i pět litrů a víc. Rekordman pil dvanáct litrů vína denně, což je pro obyčejného člověka nepředstavitelné,“ zmiňuje vedoucí projektu.

„Je to podmíněno i tím, že má klient za sebou základní jaterní testy, abychom viděli, že není vyloženě ohrožený na životě,“ vyjmenovává další předpoklady Dvořák. Uchazeč zároveň musí být odhodlán vzepřít se svým potížím.

Jedním z těch, kteří jsou do programu regulovaného pití zapojeni, je i senior Pavel, který přespává v noclehárně. Se závislostí se potýká dlouhodobě. Dříve byl schopný vypít půl litru vodky, než ušel dvě stě metrů od obchodu. „Nedostal jsem to prostě pod kontrolu,“ přiznává.

K tomu, aby s problémy něco dělal, ho dotlačila manželka. „Říkala, vyber si, buď já, nebo to, co piješ,“ vzpomíná Pavel. Nejprve navštěvoval alkoholickou poradnu, poté strávil šest měsíců v protialkoholní léčebně. Cestou z ní se ale zastavil u stánku s lihovinami a potíže byly zpět. Do brněnského centra v ulici Vlhká nyní dochází půl roku.

„Každý, kdo je zařazený v programu, má svého klíčového pracovníka a ten má za úkol zmapovat, kde bydlí, jak je na tom s penězi, jestli je zaregistrován na úřadu práce, celkově jeho život. A na základě toho se vytváří plán, jak situaci zlepšovat,“ popisuje pracovnice centra Hana Moravčíková.

S novým klientem je následně sestaven harmonogram konzumace. Každý má možnost dostat sto až tři sta mililitrů vína nebo ekvivalent stejného množství alkoholu v pivu každou hodinu maximálně jedenáctkrát za den. Výjimečně se však stává, že někteří mají abstinenční příznaky, pokud jim množství alkoholu v krvi klesne pod 2,5 promile. V tom případě dostávají větší dávky. Počáteční množství je ale nastaveno vždy tak, aby bylo nižší, než jaké klient konzumoval před zapojením do programu.

Každé ráno si člověk zapojený do programu volí množství a má tak vliv na svou spotřebu. Zároveň platí pravidla, že vydaný nápoj si je možné dát pouze v areálu centra a konzumovat ho může jen ten, kdo ho dostane. Průběh terapie je průběžně vyhodnocován.

„Když mám chuť, tak se napiju, když nemám anebo nejsou peníze, tak se nenapiju. Prostě to teď nemusím mít,“ popisuje svůj současný stav Pavel. Vliv na to podle něj má, že dochází do centra na Vlhké. Důležitý je i samotný každodenní kontakt s pracovníky.

Pocit bezpečí

Lidé bez domova se v centru mohou také najíst, umýt, využít zdravotnických prohlídek, dostat čisté oblečení nebo využít sociálního poradenství. Volný čas lze trávit hraním ping-pongu, stolního fotbálku, nohejbalu a nově je k dispozici komunitní zahrádka. Tento servis je ale přístupný i těm, kteří nejsou do programu regulovaného pití přímo zapojeni.

Pavlovi se postupně daří dávky snižovat, v centru mu navíc pomohli získat nový občanský průkaz. „Tady jsem spokojený, vždycky přijdu a donesu nějaké čtivo, potkávám sympatické lidi. Obdivuji teda zdejší personál, protože práce s blbcem je někdy velmi složitá,“ pochvaluje si.

Pro klienty je důležité zajištění pocitu bezpečí, sami nám to říkají.
Hana Moravčíková
pracovnice kontaktního centra pro lidi bez domova

„Pro klienty je také důležité zajištění pocitu bezpečí, sami nám to říkají. Máme tu přeci jen přísnější pravidla, než jaká jsou na ulici. Jedno z nich je, že se nesmí chovat agresivně,“ zdůrazňuje Moravčíková.

Kdo má násilné sklony, je vykázán i na několik měsíců. Klient může být z programu kontrolovaného pití dokonce vyřazen úplně, pokud porušuje jeho pravidla. Důvodem k vyloučení je třeba to, že pije více například kvůli tomu, že si alkohol shání i mimo centrum.

Dvořák uvádí, že za rok 2021 bylo do programu přihlášeno 133 lidí a k abstinenci se jich dostalo zhruba deset procent. Podotýká však, že zlepšení je znatelné až v delším časovém horizontu. První výsledky se projeví teprve po třech až pěti měsících.

Konzumace alkoholu však není jediným sledovaným kritériem. Úspěch programu se projevuje i tím, že si klienti seženou stálejší ubytovaní nebo se zlepší jejich zdravotní stav.

I takto nastavený servis však nevyužívá každý. Adiktolog Barták upozorňuje, že pro lidi bez domova je typická neochota podobné služby využívat. Na tento jev v praxi naráží i Dvořák. Podle něj z celkového tisíce potenciálních klientů, kteří v Brně žijí, o službu nemá zájem zhruba dvacet procent.

„Nechtějí, aby nad nimi měl někdo kontrolu, přestože se jim snažíme vysvětlit, že i když je to kontrolovaná konzumace, je to prostředek, aby nad alkoholem kontrolu získávali,“ říká vedoucí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
15. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
11. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...