Chtít po člověku, co spí v zimě na lavičce, aby ihned skoncoval s alkoholem, je nereálné, tvrdí vedoucí kontaktního centra

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Většina sociálních zařízení pro lidi bez domova vyžaduje u svých klientů alespoň částečnou střízlivost, což je pro mnoho z nich problém. Lehce přes padesát procent lidí v této komunitě totiž má s alkoholem velké potíže, ukazuje zkušenost pracovníků brněnského kontaktního centra. K podobným službám pak kvůli závislosti nemají přistup.

U zrodu kontaktního centra ve Vlhké ulici v roce 2020 proto stála myšlenka zpřístupnit pomoc těm, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením a které zároveň alkoholismus omezuje ve snaze o zlepšení jejich statusu. „Nenalháváme si, jak ty věci ve skutečnosti jsou. Být na ulici a nepít je podle mě docela úctyhodný výkon,“ vysvětluje přístup vedoucí zařízení Vojtěch Dvořák.

Později se k nabízeným službám brněnského centra přidal i v Česku svým rozsahem unikátní projekt regulovaného pití, který je klientům v boji se závislostí oporou. Zásadní je v něm princip harm reduction, tedy úsilí minimalizovat škodlivé následky alkoholismu.

„Závislost je nemoc, která je léčitelná, a pokud se bavíme o možnostech léčby, tak jsou přístupy orientované na abstinenční léčbu, ale také na kontrolované pití, které nemá za cíl celoživotní abstinenci,“ vysvětluje Miroslav Barták z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Chtít od člověka, který nemá vůbec nic a spí v zimě na lavičce venku, aby přestal pít, to je hodně nerealistické očekávání.
Vojtěch Dvořák
vedoucí kontaktního centra pro lidi bez domova

Dvořák upřesňuje, že primárním účelem je člověka stabilizovat, a to nejen v konzumaci drogy, ale i v ostatních sociálních oblastech. „Chtít od člověka, který nemá vůbec nic a spí v zimě na lavičce venku, aby přestal pít, to je hodně nerealistické očekávání, které na něj ale zároveň vytváří enormní tlak,“ dodává.

Také podle Bartáka není u dlouhodobě závislých změna možná ze dne na den. „Já bych se za myšlenku těchto služeb přimlouval, protože té specifické klientele může být velice prospěšná,“ argumentuje. Zlepšení návyků spojených s konzumací alkoholu může následně vést ke snižování vypitého množství. Předcházet lze tímto způsobem i abstinenčním příznakům nebo přímo deliriu.

Podmínky a pravidla

Do programu se nedostane každý, nutné je splnit několik podmínek. Jednou z hlavních je projít vstupním pohovorem, který odhalí závažnost závislosti. Potenciální klient musí denně vypít víc než dva litry vína, případně ekvivalent 240 gramů alkoholu. Program se soustředí pouze na těžké případy. „Máme tu lidi, kteří pijí třeba i pět litrů a víc. Rekordman pil dvanáct litrů vína denně, což je pro obyčejného člověka nepředstavitelné,“ zmiňuje vedoucí projektu.

„Je to podmíněno i tím, že má klient za sebou základní jaterní testy, abychom viděli, že není vyloženě ohrožený na životě,“ vyjmenovává další předpoklady Dvořák. Uchazeč zároveň musí být odhodlán vzepřít se svým potížím.

Jedním z těch, kteří jsou do programu regulovaného pití zapojeni, je i senior Pavel, který přespává v noclehárně. Se závislostí se potýká dlouhodobě. Dříve byl schopný vypít půl litru vodky, než ušel dvě stě metrů od obchodu. „Nedostal jsem to prostě pod kontrolu,“ přiznává.

K tomu, aby s problémy něco dělal, ho dotlačila manželka. „Říkala, vyber si, buď já, nebo to, co piješ,“ vzpomíná Pavel. Nejprve navštěvoval alkoholickou poradnu, poté strávil šest měsíců v protialkoholní léčebně. Cestou z ní se ale zastavil u stánku s lihovinami a potíže byly zpět. Do brněnského centra v ulici Vlhká nyní dochází půl roku.

„Každý, kdo je zařazený v programu, má svého klíčového pracovníka a ten má za úkol zmapovat, kde bydlí, jak je na tom s penězi, jestli je zaregistrován na úřadu práce, celkově jeho život. A na základě toho se vytváří plán, jak situaci zlepšovat,“ popisuje pracovnice centra Hana Moravčíková.

S novým klientem je následně sestaven harmonogram konzumace. Každý má možnost dostat sto až tři sta mililitrů vína nebo ekvivalent stejného množství alkoholu v pivu každou hodinu maximálně jedenáctkrát za den. Výjimečně se však stává, že někteří mají abstinenční příznaky, pokud jim množství alkoholu v krvi klesne pod 2,5 promile. V tom případě dostávají větší dávky. Počáteční množství je ale nastaveno vždy tak, aby bylo nižší, než jaké klient konzumoval před zapojením do programu.

Každé ráno si člověk zapojený do programu volí množství a má tak vliv na svou spotřebu. Zároveň platí pravidla, že vydaný nápoj si je možné dát pouze v areálu centra a konzumovat ho může jen ten, kdo ho dostane. Průběh terapie je průběžně vyhodnocován.

„Když mám chuť, tak se napiju, když nemám anebo nejsou peníze, tak se nenapiju. Prostě to teď nemusím mít,“ popisuje svůj současný stav Pavel. Vliv na to podle něj má, že dochází do centra na Vlhké. Důležitý je i samotný každodenní kontakt s pracovníky.

Pocit bezpečí

Lidé bez domova se v centru mohou také najíst, umýt, využít zdravotnických prohlídek, dostat čisté oblečení nebo využít sociálního poradenství. Volný čas lze trávit hraním ping-pongu, stolního fotbálku, nohejbalu a nově je k dispozici komunitní zahrádka. Tento servis je ale přístupný i těm, kteří nejsou do programu regulovaného pití přímo zapojeni.

Pavlovi se postupně daří dávky snižovat, v centru mu navíc pomohli získat nový občanský průkaz. „Tady jsem spokojený, vždycky přijdu a donesu nějaké čtivo, potkávám sympatické lidi. Obdivuji teda zdejší personál, protože práce s blbcem je někdy velmi složitá,“ pochvaluje si.

Pro klienty je důležité zajištění pocitu bezpečí, sami nám to říkají.
Hana Moravčíková
pracovnice kontaktního centra pro lidi bez domova

„Pro klienty je také důležité zajištění pocitu bezpečí, sami nám to říkají. Máme tu přeci jen přísnější pravidla, než jaká jsou na ulici. Jedno z nich je, že se nesmí chovat agresivně,“ zdůrazňuje Moravčíková.

Kdo má násilné sklony, je vykázán i na několik měsíců. Klient může být z programu kontrolovaného pití dokonce vyřazen úplně, pokud porušuje jeho pravidla. Důvodem k vyloučení je třeba to, že pije více například kvůli tomu, že si alkohol shání i mimo centrum.

Dvořák uvádí, že za rok 2021 bylo do programu přihlášeno 133 lidí a k abstinenci se jich dostalo zhruba deset procent. Podotýká však, že zlepšení je znatelné až v delším časovém horizontu. První výsledky se projeví teprve po třech až pěti měsících.

Konzumace alkoholu však není jediným sledovaným kritériem. Úspěch programu se projevuje i tím, že si klienti seženou stálejší ubytovaní nebo se zlepší jejich zdravotní stav.

I takto nastavený servis však nevyužívá každý. Adiktolog Barták upozorňuje, že pro lidi bez domova je typická neochota podobné služby využívat. Na tento jev v praxi naráží i Dvořák. Podle něj z celkového tisíce potenciálních klientů, kteří v Brně žijí, o službu nemá zájem zhruba dvacet procent.

„Nechtějí, aby nad nimi měl někdo kontrolu, přestože se jim snažíme vysvětlit, že i když je to kontrolovaná konzumace, je to prostředek, aby nad alkoholem kontrolu získávali,“ říká vedoucí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 17 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 18 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Lidé zaplatili za mobilní domy, nedostali nic. Firmy dluží skoro tři sta milionů

Klienti brněnských firem Lavaro House a Corrida si objednali mobilní domy (neboli mobilheimy), kterých se ale nikdy nedočkali. Zaplacené zálohy jim firmy nevrátily, případně jen jejich malou část. Celkem věřitelům dluží až 285 milionů korun.
včera v 06:21

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026

O prvním setkání se sovětským vojákem mohl Vladimír Leman vyprávět jen známým

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.
25. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026
Načítání...