Jen pět procent z šesti tisíc kilometrů značených tras pro cyklisty v Jihomoravském kraji vede po samostatných stezkách, zbytek po polích, lesy a nezřídka i po silnicích s hustým provozem. Kraj vytipoval sedm nebezpečných úseků, na kterých by mohly v horizontu několika let vzniknout nové cyklostezky. Letos investuje do jejich rozvoje dvacet sedm milionů korun.
Cyklotrasa není cyklostezka. V Jihomoravském kraji vedou značené cyklotrasy často po hlavních silnicích a to je pro cyklisty nebezpečné. Frekventovaný je například čtyřkilometrový úsek mezi Novým Hradem a Blanskem. Na zvýšený pohyb cyklistů, kteří tudy jezdí do Moravského krasu, upozorňují cedule. Silnice často zatáčí a místy se nepříjemně zužuje.
„Za zhruba deset minut cesty mě předjelo kolem třiceti aut, jeden autobus a čtyři kamiony,“ popsala redaktorka Barbora Měchurová, která trasu na kole sama projela. Změní to cyklostezka, kterou připravuje kraj společně s Blanskem. „Cyklostezka bude převedena směrem od Blanska na druhou stranu podél řeky a podél železnice,“ popsal cyklokoordinátor Jihomoravského kraje Jaroslav Keprt.
Nové cyklostezky nebudou nic levného
Cena cyklostezky se bude pohybovat kolem osmdesáti milionů korun. „Finanční objem je hodně velký, protože se tady musí řešit stavební problémy. Ty spočívají v překonávání řeky Svitavy a taky vypořádávání směrem k Českým drahám,“ vysvětlil starosta Blanska Ivo Polák (ČSSD).
Úseků, které kraj označuje jako nebezpečné a chce poblíž silnic postavit cyklostezky, je ale mnohem víc. Například trasa kolem Novomlýnských nádrží, z Brna do Slavkova či do Veverské Bítýšky, mezi Blanskem a Svitávkou či z Bílovic do Adamova.
Cyklistu ze silnice smetl vzdušný vír
Další vytipovaný nebezpečný úsek je mezi Brnem, Kuřimí a Tišnovem.„ Z Kuřimi do Brna jezdí lidé do práce a do škol. Do Kuřimi jezdí z okolí do zaměstnání tři tisíce lidí,“ vysvětlil starosta Kuřimi Drago Sukalovský (STAN). Ti všichni jezdí po silnici přes kopec, který auditor bezpečnosti Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu označuje jako exemplární příklad nebezpečí. „Prakticky nikdo není za cyklistou ochoten a auta je předjíždějí s odstupem několika málo centimetrů, což vede ke smrtelně nebezpečným situacím,“ popsal nebezpečí Skládaný.
Bezpečná vzdálenost pro předjíždění cyklisty je při rychlosti padesát kilometrů v hodině minimálně metr a půl. S rostoucí rychlostí se zvětšuje. Řidiči to často nerespektují. „Mezi autem a kolem se vytvoří vzdušný vír a ten může cyklistu vtáhnout,“ dodal Pavel Skládaný. Své o tom ví Antonín Jakab, který jezdí delší trasy pravidelně. „Na úseku Brno Bratčice jel prázdný kamion pro písek a ten návěs mě odhodil do příkopu,“ řekl cyklista. Stavění stezek cyklisté i experti vítají. Kraj na ně dá letos nejvíc peněz za posledních jedenáct let, 27 a půl milionu korun a pokračovat hodlá i v dalších letech.
