Praha - Polovina dvojvily bratrů Karla a Josefa Čapků na Vinohradech, kterou koupila Praha 10, by se veřejnosti mohla otevřít na začátku roku 2018. Soupis předmětů z interiéru je téměř u konce, budovu a zahradu čeká rekonstrukce. Nově objevené fotografie od nejznámějších autorů své doby budou na podzim vystavené v galerii městské části.
V Čapkově vile se našla řada unikátních fotografií
V polovině června městská část oznámila nález souboru fotografií různých autorů zachycujících spisovatele Karla Čapka v jednotlivých etapách jeho života. Mezi snímky jsou dosud neznámé fotografie z Čapkova mládí, jeho veřejné činnosti i soukromého života a obsáhlý soubor portrétů Čapkovy manželky Olgy Scheinpflugové. Soubor fotografií chce městská část na podzim vystavit v Galerii Deset na Čechově náměstí, kterou provozuje.
Historik fotografie Pavel Scheufler, který snímky ve vile sepisoval a zkoumal, upozornil zejména na snímky dokumentující života Olgy Scheinpflugové. „Ona jako populární herečka se těšila velké pozornosti fotografů. A jsou tady snímky z nejlepších ateliérů té doby,“ uvedl Pavel Scheufler. Olgu Scheinpflugovou tehdy portrétovali například František Drtiklol, Vladimír Jindřich Bufka nebo v tehdy vyhlášeném ateliéru Schlosser a Wenisch.
Pavel Scheufler považuje za velmi zajímavou i skupinu snímků, které ukazují interiéry bytu Olgy Scheinpflugové předtím, než se v roce 1935 přestěhovala do Čapkovy vily. Fotografie jsou totiž cenné pro památkáře - ukazují, jaký nábytek si do vily přinesla.
Fotograf Karel Čapek
Podle Pavla Scheuflera se Karel Čapek vždy nějaké zálibě věnoval po určitou dobu velmi intenzivně - ať už to bylo pěstování kaktusů, nebo zájem o perské koberce. Intenzivně fotografoval pouze dva roky a jeho fotografická vášeň vrcholila knížkou Dášeňka. Protože byl Karel Čapek velmi systematický, zbylo po něm pečlivě roztříděných asi 700 negativů.
V Čapkově vile jsou i fotografie od Josefa Sudka. Ten byl podle Pavla Scheuflera v roce 1949 vyzván, aby vyfotografoval v Čapkově památníku na Strži. Ve vzniklém souboru snímků podle něj Josef Sudek uplatnil piktorialistický styl a cit pro tamní atmosféru.
Vila se vrátí do roku 1930
Do začátku července bude mít vedení Prahy 10 k dispozici stavebně-technický posudek budovy, který rozhodne, jak velká rekonstrukce Čapkovy vily je nutná. Do konce roku pak vznikne projektová dokumentace chystaných oprav. Mimo jiné posoudí i to, jestli opravám ustoupí i pro vilu typické psí víno, které prorůstá fasádou. Před začátkem rekonstrukce se musí celá vila ještě vyklidit od původního mobiliáře, přičemž podle radnice jen to bude trvat pět měsíců.
„Chceme zachovat veškeré prvky, chceme vilu vrátit do roku 1930, kdy Karel Čapek dům užíval,“ konstatoval radní Prahy 10 Bohumil Zoufalík. Cílem podle něj je, aby návštěvník měl v domě pocit, že si Karel Čapek jen odskočil koupit někam ke stánku noviny. „Nejdůležitějším úkolem rekonstrukce bude zachovat genius loci,“ dodal Bohumil Zoufalík.
Vznikat už začalo i takzvané libreto muzea, tedy jeho scénář. Muzeum ale nebude připravené na velké prohlídkové skupiny. „Nechceme, aby se z toho stal druhý Karlštejn. Ani vila, ani ulice není připravena na to, aby sem najížděly autobusy,“ dodal Bohumil Zoufalík.
Skleničky 12 pátečníků
Památkáři v současné době finišují se soupisem mobiliáře Čapkovy vily. Cílem je připravit jeho zápis mezi kulturní památky. Vila jako taková sice zapsána už je, ale mobiliář zatím nikoli. Při práci začali památkáři od sklepa a teď už jsou v podkroví. Odhadem už mají sepsaných asi 3000 věcí.
Každý předmět, který památkářům prochází rukama, musí změřit, popsat jeho tvar a vyfotografovat. Dále hodnotí, jestli je možné ho ihned vystavit, nebo jestli se předtím musí zrestaurovat. Památkáři posuzují i kvalitu každého předmětu - jestli stojí za to ho za kulturní památku prohlásit.
Památkář Filip Srovnal upozornil například na sklenici s číslem 12. Je jednou z dvanácti skleniček, které při srazech ve vile používali pátečníci. „Každý pátečník měl svoje číslo. U dvanáctky se traduje, že to bylo číslo T. G. Masaryka,“ uvedl Filip Srovnal z Národního památkového ústavu s tím, že jde ale pouze o legendu.
V zahradě budou původní rostliny
Úpravy čekají i unikátní zahradu okolo vily. Našel se původní projekt z doby, kdy se vila a zahrada projektovaly. „Máme také původní objednávkové listy na rostliny podepsané přímo Karlem Čapkem,“ uvedl radní Bohumil Zoufalík s tím, že v parku v Průhonicích rostou rostliny stejného genofondu, které by chtěli pro zahradu získat.
Spisovatelovu polovinu dvojvily postavenou v letech 1923 až 1924 zakoupila radnice předloni od soukromého majitele za 44 milionů korun. Po jejich smrti zdědili dům příbuzní. Zároveň městská část zažádala ministerstvo kultury o zařazení vily na seznam národních kulturních památek. Druhá část dvojvily paří potomkům Karlova bratra malíře Josefa Čapka.
