Pražští radní v pondělí schválili návrh rozpočtu na příští rok, promítne se do něj i propad příjmů spojený s koronavirovou krizí a případným zrušením superhrubé mzdy. Město se přesto chystá investovat například do výstavby metra D a modernizace vodovodů. Radní projednali i rozšíření nařízení omezujícího venkovní reklamu, naopak odmítli plán výstavby nové ranveje na pražském letišti.
Pražští radní schválili rozpočet, odmítli novou ranvej a omezili reklamu
Hlavní město vydá v příštím roce na investice asi 14,8 miliardy korun, což je meziročně zhruba o dvě miliardy méně. Mezi nejzásadnější bude patřit mimo jiné stavba metra D a investice do majetku, vodovodní sítě či školství.
Podle návrhu rozpočtu by daňové příjmy měly dosáhnout 56,2 miliardy korun, což je méně než letos. Od státu dostane město o asi dvě miliardy více než letos, a to 18,1 miliardy. Jde o peníze, které dostává na školy či státní správu a které rozpočtem Prahy pouze takzvaně „protečou.“ Sníženy budou běžné výdaje na fungování města, a to asi o 1,3 miliardy korun na 42,4 miliardy korun.
Vliv na hospodaření má současná koronakrize, jejíž dopady letos přesáhnou deset miliard korun. Jde jak o daňové propady, tak i ztrátu dalších příjmů, jako je například pokles příjmů z jízdného v MHD. O miliardy korun Praha přijde i v případě schválení vládního záměru zrušit superhrubou mzdu. Úspory město udělá ve všech rozpočtových kapitolách s výjimkou dopravy a svozu odpadu.
Hlavní město se chystá na opravy náměstí
V příštím roce chce magistrát investovat do rozvoje města i do svého majetku. Peníze půjdou na opravu Václavského i Malostranského náměstí, na které dá město v prvém případě 220 milionů a ve druhém 45 milionů korun. Revitalizace náplavek spolkne 78 milionů. Na modernizaci veřejného osvětlení je určeno 430 milionů, prostřednictvím Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) půjde do vodovodních řadů 2,4 miliardy korun a další investice jsou plánovány do malešické spalovny. Na přestavbu Ústřední čistírny odpadních vod je plánováno 615 milionů korun.
Dostavba vyhořelého křídla Průmyslového paláce bude stát 573 milionů a 104 milionů je určených na opravu a údržbu nebytových objektů a staveb. Peníze jsou vyčleněny také na přípravu stavby nové koncertního sálu nebo opravu Clam-Gallasova paláce a Divadla na Vinohradech.
GALERIE
Vizualizace rekonstrukce Václavského náměstí
Dopravní investice zahrnou opravy mostů i novou linku metra
V dopravě pak bude mezi nejzásadnější investice patřit stavba metra D, do které město vloží ze svého rozpočtu a rozpočtu dopravního podniku (DPP) asi 1,7 miliardy korun. Dalších 363 milionů půjde na opravu stanic metra a 542 milionů na výstavbu tramvajových tratí. Investice jsou vyčleněny také na nová bezbariérová zpřístupnění stanic.
V rozpočtu jsou zahrnuty prostředky na opravy mostů. Počítáno je s investicemi ve výši 466 milionů korun. Peníze půjdou mimo jiné na stavbu lávky z Holešovic do Karlína, opravu Barrandovského mostu nebo přípravu stavby Dvoreckého mostu mezi Prahou 4 a 5. Více než miliarda korun je určena na opravy a výstavbu komunikací, další stovky milionů půjdou na stavbu záchytných parkovišť P+R a stavbu silničního okruhu.
Pražští radní se v pondělí naopak postavili proti změně územního plánu nutné pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhoduje zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.
Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.
Hlavní město zřídí komisi pro restrukturalizaci pražské ekonomiky
Podle rozhodnutí radních zřídí Praha také skupinu, která se bude zabývat dopady koronavirové krize a změnou fungování ekonomiky. Založena bude k 1. prosinci letošního roku a jejím předsedou by měl být náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) zodpovědný za finance města.
Cílem chystané komise je vytvořit platformu sdružující politiky, úředníky i zástupce státu a podnikatelského a akademického sektoru. Skupina bude usilovat o to, aby kroky ke znalostní ekonomice a produkci s vysokou přidanou hodnotou byly efektivní. „A existoval nad nimi dlouhodobý konsenzus jak politiků, tak zodpovědných úředníků, expertů a soukromého sektoru,“ píše se v materiálu.
V komisi kromě Vyhnánka usedne například radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) a zastupitelé Viktor Mahrik (Piráti), Zdeněk Zajíček (ODS) a Ivan Pilný (ANO), který záměr vzniku komise na listopadovém zasedání zastupitelstva inicioval. Členy budou dále šéfka rozpočtového odboru magistrátu Zdena Javornická nebo Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Oblast s omezenou reklamou se v Praze rozšíří dvacetinásobně
Pražský magistrát také rozšíří nařízení, kterým jsou zakázány plakáty, plachty a další reklamní nosiče v Pražské památkové rezervaci (PPR), na velkou část metropole. Rozšířením se podle schváleného dokumentu zvýší území podléhající regulaci ze zhruba devíti na více než 111 kilometrů čtverečních, tedy asi na dvanáctinásobek.
Ke stávajícímu nejpřísnějšímu omezení v historickém centru přibudou dvě pásma, první ve čtvrtích okolo rezervace a druhé sahající na jihu až na Nové Dvory, na severu do Troji, na východě do Malešic a na západě do Motola. Rozšíření by mělo začít platit v červenci příštího roku.
Nápisy odsuzující přemíru reklamy s logem skupiny Ztohoven před pražským magistrátem v listopadu 2019
Nyní platí omezení reklam v PPR a částečně v Praze 2. Zákaz se týká například plachet, plakátů, bannerů či reklamních stojanů, ale i zvukové reklamy, reklamy na dopravních prostředcích, rozdávání letáků nebo reklamních převleků. Neplatí pro označení provozoven, pro reklamní zařízení definované stavebním zákonem ani pro reklamu, která je umístěna na základě smlouvy s městem.
První pásmo zůstane podle schváleného dokumentu stejné jako dosud a zahrnuje Pražskou památkovou rezervaci, tedy Staré Město, Josefov, Malou Stranu, Nové Město, Vyšehrad a Hradčany. Druhé pásmo je vymezeno památkovými zónami, které přímo přiléhají k rezervaci. Patří do něj většina Vinohrad, velké části Holešovic, Bubenče, Karlína, Žižkova, Střešovic a Smíchova a zasahuje také do Nuslí a Vršovic. Navazující třetí pásmo je největší a zahrnuje celý zbytek Prahy 2 a 3, celou Prahu 7, většinu Prahy 4, 6, 8 a 10 a velkou část Prahy 5.
Některé městské části, například Praha 11 nebo 12, požadovaly rozšíření regulace i na svoje území. Radnice Prahy 22 pak navrhla, aby se rozšířila na všechna historická jádra městských částí a také na silnice první třídy. Těmto požadavkům magistrát nevyhověl. „Byl by tím narušen původní koncept na sebe navazujících zón s odstupňovanou mírou regulace reklamy od centra města směrem k jeho periferii,“ píše se v dokumentu.
