Praha chystá v nejisté situaci rozpočet na příští rok. Předpokládá nižší daňové příjmy a škrty v některých výdajích

Hlavní město by mohlo v příštím roce hospodařit s daňovými příjmy 53,4 miliardy korun, což je meziročně asi o čtyři miliardy méně. Kolik peněz půjde na investice, zatím nebylo rozhodnuto. Praha bude také škrtat v některých výdajích. Ve čtvrtek o tom informoval náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Mezi dalšími příjmy jsou například peníze od státu na fungování škol, kdy město dostane 16,6 miliardy, což je o dvě miliardy více než letos. Dalších 1,21 miliardy dostane na výkon státní správy.

O využití peněz na školy i výkon státní správy město nerozhoduje a jeho rozpočtem pouze protečou.

Bude se škrtat ve výdajích

Kvůli propadu příjmů způsobených pandemií koronaviru bude magistrát škrtat v běžných výdajích. Ostatní běžné výdaje dosáhnou 41,7 miliardy, což je o asi 1,4 miliardy meziročně méně.

Ke škrtům město nesáhne pouze v oblasti pražské integrované dopravy (PID) a svozu odpadu. V případě PID by náklady mohly vzrůst o jednu miliardu na 17,6 miliardy. Pro dopravní podnik bude mít město připraveno 15,3 miliardy, což je o asi 700 milionů méně než letos.

Nad investicemi zatím nejasno

Pro letošní rok měla Praha vyčleněno na investice 16,8 miliardy. O výši pro příští rok pražští radní ještě jednají. „Naším cílem je kapitálové výdaje co nejméně omezovat,“ řekl Vyhnánek. Nevyloučil, že si na ně bude muset kvůli propadu příjmů město půjčit. „Nevylučuji, že sáhneme k externímu financování, ale to je zatím předběžné říkat,“ dodal.

Celkový rozpočtový rámec se zatím pohybuje okolo 75 miliard, číslo ale není konečné a bude se ještě měnit. Návrh rozpočtu budou projednávat pražští zastupitelé. Kvůli pandemii covidu-19 počítá město letos s propadem příjmů přes 10 miliard.

„Rozpočet chystáme v nebývalé situaci, kdy nevíme, co bude zítra. Nicméně jej musíme připravit a schválit v prosinci, aby nedocházelo ke zpožděním, která by způsobila problémy městským částem. Rovněž nechceme spadnout do rozpočtového provizoria, které dopadá na investice, kdy nesmíte zahajovat nové,“ nastínil náměstek.

Podle něj pracuje magistrát při sestavování rozpočtu s několika neznámými. Jednou z nich jsou dopady pandemie nemoci covid-19. „Další velkou neznámou jsou nepředvídatelné kroky vlády, která nejdřív spoustu věcí zakázala, pak pravidla zcela rozvolnila a nyní se vrací k původnímu přísnějšímu režimu. Rovněž přichází s novými nápady podpory podnikatelů, z nichž se pak polovina ani nerealizuje,“ řekl. Poslední neznámou je výše možného zpětného uplatnění daňové ztráty, takzvaný loss carryback.

Současný návrh rozpočtu nepočítá s vládou zamýšleným zrušením superhrubé mzdy. Pokud by se tak stalo a stát obcím výpadek příjmu nenahradil, přišla by Praha každý rok o 5,4 miliardy.

Průběžně bude město splácet své dluhy. Dluh města je nyní asi 19 miliard korun. V příštím roce bude město nadále průběžně splácet úvěry od Evropské investiční banky a zároveň splatí první ze dvou pětimiliardových dluhopisů u této banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou dle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou „velmi dostatečné“,“ míní Singer.
před 4 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...