Praha chystá v nejisté situaci rozpočet na příští rok. Předpokládá nižší daňové příjmy a škrty v některých výdajích

Hlavní město by mohlo v příštím roce hospodařit s daňovými příjmy 53,4 miliardy korun, což je meziročně asi o čtyři miliardy méně. Kolik peněz půjde na investice, zatím nebylo rozhodnuto. Praha bude také škrtat v některých výdajích. Ve čtvrtek o tom informoval náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Mezi dalšími příjmy jsou například peníze od státu na fungování škol, kdy město dostane 16,6 miliardy, což je o dvě miliardy více než letos. Dalších 1,21 miliardy dostane na výkon státní správy.

O využití peněz na školy i výkon státní správy město nerozhoduje a jeho rozpočtem pouze protečou.

Bude se škrtat ve výdajích

Kvůli propadu příjmů způsobených pandemií koronaviru bude magistrát škrtat v běžných výdajích. Ostatní běžné výdaje dosáhnou 41,7 miliardy, což je o asi 1,4 miliardy meziročně méně.

Ke škrtům město nesáhne pouze v oblasti pražské integrované dopravy (PID) a svozu odpadu. V případě PID by náklady mohly vzrůst o jednu miliardu na 17,6 miliardy. Pro dopravní podnik bude mít město připraveno 15,3 miliardy, což je o asi 700 milionů méně než letos.

Nad investicemi zatím nejasno

Pro letošní rok měla Praha vyčleněno na investice 16,8 miliardy. O výši pro příští rok pražští radní ještě jednají. „Naším cílem je kapitálové výdaje co nejméně omezovat,“ řekl Vyhnánek. Nevyloučil, že si na ně bude muset kvůli propadu příjmů město půjčit. „Nevylučuji, že sáhneme k externímu financování, ale to je zatím předběžné říkat,“ dodal.

Celkový rozpočtový rámec se zatím pohybuje okolo 75 miliard, číslo ale není konečné a bude se ještě měnit. Návrh rozpočtu budou projednávat pražští zastupitelé. Kvůli pandemii covidu-19 počítá město letos s propadem příjmů přes 10 miliard.

„Rozpočet chystáme v nebývalé situaci, kdy nevíme, co bude zítra. Nicméně jej musíme připravit a schválit v prosinci, aby nedocházelo ke zpožděním, která by způsobila problémy městským částem. Rovněž nechceme spadnout do rozpočtového provizoria, které dopadá na investice, kdy nesmíte zahajovat nové,“ nastínil náměstek.

Podle něj pracuje magistrát při sestavování rozpočtu s několika neznámými. Jednou z nich jsou dopady pandemie nemoci covid-19. „Další velkou neznámou jsou nepředvídatelné kroky vlády, která nejdřív spoustu věcí zakázala, pak pravidla zcela rozvolnila a nyní se vrací k původnímu přísnějšímu režimu. Rovněž přichází s novými nápady podpory podnikatelů, z nichž se pak polovina ani nerealizuje,“ řekl. Poslední neznámou je výše možného zpětného uplatnění daňové ztráty, takzvaný loss carryback.

Současný návrh rozpočtu nepočítá s vládou zamýšleným zrušením superhrubé mzdy. Pokud by se tak stalo a stát obcím výpadek příjmu nenahradil, přišla by Praha každý rok o 5,4 miliardy.

Průběžně bude město splácet své dluhy. Dluh města je nyní asi 19 miliard korun. V příštím roce bude město nadále průběžně splácet úvěry od Evropské investiční banky a zároveň splatí první ze dvou pětimiliardových dluhopisů u této banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 2 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 5 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
včera v 18:31

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.