Královéhradecký kraj by se mohl pokusit o záchranu Škroupova domu v Osicích. Navrhuje to radní pro majetek a investice. Dům postavený na památku osického rodáka, skladatele, který světu dal i hudbu písně Kde domov můj, léta chátrá a obec nemá na opravu. Starosta Stanislav Bydžovský ujistil, že radnice zvažovanému převodu na kraj nebude bránit, pokud na něj ovšem skutečně dojde.
Škroupův dům v Osicích není místem, kde se autor nynější státní hymny narodil, ale vznikl ve 20. letech minulého století na jeho počest v rodné obci. Peníze tehdy dali lidé dohromady v celonárodní sbírce. Předloni se ale začalo hovořit i o tom, že by se dlouhodobě chátrající dům mohl zbourat. Na opravu obec neměla.
Pomocnou ruku by nakonec mohl podat Královéhradecký kraj. Radní pro investice a majetek Václav Řehoř (ODS) přišel s myšlenkou, že by Osice převedly Škroupův dům na kraj, ten by zajistil rekonstrukci a pak předal do správy Muzeu východních Čech.
„Zatím jde o neformální jednání, hledáme společný způsob řešení. Když jsem viděl stav Škroupova domu, řekl jsem si, že to tak nemůžeme nechat,“ uvedl radní Řehoř.
Osičtí v minulosti marně doufali, že s rekonstrukcí Škroupova domu pomůže stát, obec sama potřebné peníze neměla. „Nepodařilo se nám získat nic. Ani žádný zajímavý dotační titul nevyšel,“ shrnul osický starosta Stanislav Bydžovský.
Oprava přitom přijde na několikanásobek celoročního obecního rozpočtu. Dříve se hovořilo o třinácti milionech, dnes by podle starosty mohlo jít spíše již o patnáct až dvacet milionů. Obec má přitom na rok pět milionů.
Bydžovský již dříve vysvětloval, že si obec tak velkou investici nemohla dovolit i proto, že byly jiné priority – kanalizace, vodovod, oprava školy. Návrh, že by budovu převzal a opravil kraj, proto vítá.
„Nebudeme tomu určitě bránit, nicméně jednání s krajem je na samém počátku, je to všechno velmi čerstvé. Kraj to nemá schválené a ani naše zastupitelstvo to oficiálně nemá projednané,“ upozornil Stanislav Bydžovský.
Modernistický Škroupův dům byl postaven v roce 1928, navrhl jej architekt Jindřich Smetana. Na otevření přijeli i zástupci vlády. Dům potom sloužil ke společenským akcím, později jako kino. Koncem 80. let se však propadla střecha, její oprava sice ještě proběhla, ale celkový žalostný stav budovy se i nadále jen zhoršoval.
I pokud se podaří to, na čem se Osice s krajem začaly domlouvat, ke stému výročí republiky, které František Škroup napsal hymnu, nebude „jeho“ dům připravený. Rekonstrukce by mohla proběhnout v příštím roce.
Rodák z východočeských Osic František Škroup je dnes známý především jako autor hudby státní hymny, ale píseň Kde domov můj, resp. hudební doprovod Tylovy hry Fidlovačka, zdaleka nebylo jeho jediné dílo. Když měla Fidlovačka v roce 1834 premiéru, bylo mu 33 let, pracoval jako dirigent ve Stavovském divadle a měl za sebou již několik úspěšných skladatelských počinů. Především šlo o první zcela českou operu Dráteník (premiéra 1826) a několik dalších (Libušin sňatek nebo Oldřich a Božena). V Praze pobýval již v dětství, když rok zpíval v Loretě a Týnském chrámu. Vrátil se, když po absolvování královéhradeckého gymnázia přijel studovat na univerzitě. Studia práv však nedokončil a věnoval se hudbě. Jako dirigent ve Stavovském divadle mimo jiné představil Praze Wagnera. Docela úspěšnou kariéru skladatelskou a dirigentskou ukončila 50. léta, kdy po neshodách s tehdejším ředitelem odešel ze Stavovského divadla. Poté, co vystřídal několik dalších pozic, opustil Prahu a zamířil do Rotterdamu, kde se ujal orchestru zdejší opery. Nevedl ji však dlouho, pouze mezi rokem 1860 a únorem 1862, kdy zemřel.
