Bývalý luxusní hotel Armabeton v Chomutově chátrá před očima

Chomutov – V centru Chomutova už zhruba 15 let chátrá budova bývalého hotelu Armabeton. Sedmnáctipatrová dominanta města byla dříve prvotřídním hotelem s restauracemi a obchody, dnes je ale komplex opuštěný a s nejasnou budoucností. Podle primátora by bylo nejlepší celou budovu zbourat, jenže to by podle odborníků vyšlo na desítky milionů korun.

Budova hotelu Armabeton se stala v 70. letech minulého století nepřehlédnutelnou a zároveň nejvyšší budovou v centru města. V době otevření nabízela stavba luxusní ubytování pro 500 lidí, řadu obchodů, restaurací, barů a dalších služeb.  

Po revoluci se hotel zprivatizoval a měnil i své využití: sídlily v něm soukromé firmy i rádio. Žádný z majitelů však výrazněji neinvestoval do údržby budovy. Posledních několik let je bývalý hotel zcela opuštěný, jeho stav musí každé tři měsíce kontrolovat stavební úřad -  na hotelu se totiž začínají projevovat první závady. 

Dešťová voda například zničila střechu terasy, kterou teď zatéká do prostor bývalých obchodů. Odpadávající obložení budovy začalo dokonce ohrožovat chodce na pěší zóně, stavební úřad proto firmě nařídil, aby jednu ze stěn zabezpečila. „V tuto chvíli ta stavba sice nevypadá dobře, ale to nebezpečí pro lidi nepředstavuje,“ konstatuje mluvčí magistrátu Šárka Schönová. Okolí hotelu však hlavně v letních měsících láká bezdomovce nebo zloděje kovů. Do budovy občas vniknou i dobrodruzi, kteří se svou návštěvou chlubí na internetu.  

Nahrávám video

Současný majitel budovy, firma Pragorent, tvrdí, že hotel koupila, aby ho kompletně zrekonstruovala, plány jí prý ale před několika lety překazila finanční krize. „Od doby koupě jsme museli přehodnotit naše plány a přistoupit ke změně naší strategie. Aktivně pracujeme na tom, abychom našli partnera nebo kupce, kteří přinesou novou vizi ve využití této dominanty města,“ uvedla firma v prohlášení zaslaném ČT.  

Podle chomutovského primátora Jana Mareše je ale stav hotelu tak špatný, že je rekonstrukce mimo možnosti běžného investora. „Za sebe teď říkám, že by bylo ideální, kdyby se ta budova ubourala,“ tvrdí Mareš. Náklady na eventuální zbourání tak vysokého domu by ale podle odborníků vyšly na desítky milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 53 mminutami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 13 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
včera v 20:31‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
včera v 06:00‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.