Boskovický hrad žije, tvrdí majitel. Potřebuje nového kastelána a opravy za několik milionů

Nahrávám video

Hrad v Boskovicích je už měsíc bez kastelána. Bývalý správce Jiří Mazal dostal výpověď a na internetu zveřejnil informaci, že návštěvníci již nebudou moct zříceninu navštívit. Vlastník však plánuje objekt opravit a znovu otevřít v květnu příštího roku.

„Dovoluji si vás informovat o ukončení provozu hradu Boskovice ke dni osmnáctého září. A to z důvodu výpovědi z nájmu. Protože veřejnost nebyla ze strany majitelů informována, oznamuji tuto skutečnost jménem správy objektu,“ napsal na oficiálních webových stránkách propuštěný kastelán Jiří Mazal.

Zprávu začali lidé hromadně šířit po sociálních sítích. Majitel však informaci popřel s tím, že uzavírka je pouze dočasná. Rod Mensdorff-Pouilly prostřednictvím firmy MP Holding, která vlastní i boskovický empírový zámek, plánuje pouze nejnutnější opravy.

„Boskovickou dominantu samozřejmě znovu otevřeme v květnu příštího roku. Nechtěli jsme z toho mít pseudokauzu. Nicméně stalo se a my se k tomu musíme postavit čelem,“ řekl jednatel společnosti MP Holding Dominik Božek. Kromě oprav hledají i nového kastelána. „Musí to být člověk, který tady žije a místo má v srdci. Čeká nás velmi těžký úkol,“ uvedl Božek. O práci se podle něj přihlásilo dvacet lidí, jasno by mělo být v polovině listopadu.

Opravy za několik milionů

Hrad v pondělí navštívili zástupci památkového ústavu a statik. Vlastník podle nich musí opravit venkovní i vnitřní fasádu. Stavební úpravy se podle Božka potáhnou na několik let a můžou stát až pět milionů korun. Goticko-renesanční stavba rozkládající se na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny totiž od 18. století chátrá. „Pro začátek musíme opravit část zdiva na venkovních hradbách a udělat některé dílčí opravy ve vnitřní části. Je těžké takovou památku udržet v kondici,“ dodal Božek.

Středověký hrad vznikl už v polovině 13. století. Původně patřil rodu pánů z Boskovic, na konci 14. století přešel do správy pánů z Kunštátu. Různí majitelé, mezi které patří například rod Dietrichsteinů, několikrát stavbu zbourali a přestavěli. Z původní budovy se zachovalo pouze torzo hradního paláce a dvacet metrů vysoká věž. Technickou zajímavostí je i 26 metrů hluboká studna s čerpadlem poháněným dřevěným šlapacím kolem, jediným funkčním v republice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Demoliční firma by měla ve středu převzít vyhořelou budovu ve Zlíně

Vyhořelou výškovou budovu v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně plánuje společnost Cream, která ji vlastní a měla v ní i své sídlo, předat ve středu 5. srpna demoliční firmě Build Synergy. Ta by měla hlavní torzo zbourat do 25 pracovních dní. Využije k tomu především demoliční bagr, který bude pomocí hydraulických nůžek odshora rozebírat zničenou budovu.
před 4 hhodinami

Nelegální hřbitov domácích mazlíčků u Turnova musí zmizet

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.
před 5 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.