Svět podle Zdeňka Velíška (218)

Ví to v Norsku nebo i u nás každý, že v pozdravu, kterým norský „džihádista“ Anders Breivik zdraví tribunál a pozůstalé svých obětí, sotva mu sejmou pouta, nelze vidět jen silácké gesto?  Kolik zbývá těch, co ještě mohou z vlastní zkušenosti mluvit o tom, jak daleko, vlastně jak blízko bylo v době, kdy se v Německu formoval nacionální socialismus, od stranického pozdravu k rasistickému pogromu? Dnes už varuje jen historická paměť národů. Varuje i Nory. Od čtvrtého dne procesu začíná už soudní líčení bez Breivikovy promyšlené provokace.

Soud jako tribuna pro hlasatele teroru?

Soud s Breivikem má trvat deset týdnů. Nesmí to být deset týdnů ideologického školení nebo dokonce dobrých rad a praktických návodů k akcím pro další podobně zvrácená individua či celé skupiny nebo hnutí inspirovaná stejným odporem k soužití s příslušníky jiných etnik a stejnou nenávistí vůči snášenlivosti jako tento norský fanatik.

Přitom už od prvních dnů dostává obžalovaný prostor k politické a ideologické obhajobě své motivace. Soudy se obvykle snaží dopátrat motivace, když potřebují usvědčit podezřelého, že vraždil právě on. Soud s Breivikem nic takového dokazovat nepotřebuje. Od prvního okamžiku je známo, že vraždil on: Sám se k tomu hlásí s pýchou pomatence. Slovo pomatenec ale neříkám ve významu šílenec, blázen. Zvrácené ideologie nepomátly v moderní historii Evropy mentálně nemocné jedince, ale milionové davy zdravých lidí. 

Ani v demokracii není možné hlásat všechno!

Není vůbec zbytečné, že šíření podobných myšlenek, jaké Breivika motivovaly k masovému vraždění, je u nás a v dalších evropských zemích zakázáno. Národní komunity dnešní Evropy, tu českou nevyjímaje, nejsou proti militantní xenofobii imunní, spíš naopak: nosí v sobě zárodky náchylnosti k této sociální abnormalitě. Je dobře, že od soudu v Oslu zmizel po prvních třech dnech aspoň Breivikem perfidně a působivě přetvořený nacistický pozdrav. 

(Komentář vysílaný 22.4. 2012  v pořadu Horizont na ČT24. Upraveno pro WEB ČT 24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...