Znáte tu o americkém multimilionáři, kterého se přijdou ke kulatým narozeninám z novin zeptat, jak k bohatství přišel? Koupil jsem v zelenině kilo jablek po centu, pěkně je vyleštil a za rohem prodal po dvou centech. A šel jsem si pro další, říká bohatec. To je obdivuhodné, taková píle a vytrvalost, piští novinářka! Ale ne, dodává milionový jubilant, za týden mi umřela teta a všechny ty prachy mi odkázala!
Nicméně, bez této pointy, pilné a spořivé muže máme i u nás. Jízdní náhrady, řekněme pro zjednodušení, činí nějakých 5 Kč na kilometr. Dejme tomu, že jedete na služebku ze Vsetína do Pardubic. Kolik to může být, 250 km? Takže celkem najedete 500 km, krát 5 je 2.500 Kč. Tak jezdíte, týden za týdnem, po republice, všechny ty náhrady dáváte do pokladničky a už máte milion, který uložíte na konto. To se ovšem člověk musí hodně najezdit, navíc oslyšet zoufalý křik rodiny, která je z běžných peněz schopna taktak obstarat denní chod. Jakékoli vyskakování prostě oželet. Ale ten milionek zato stojí. Oddechl jsem si osobně, vše je v pořádku a navíc, jako bonus, osobnost na postu ministra zahraničí zůstane. Už proto se vyplatí věřit.
Taky je máte rádi? Ty drobné přičinlivé cizince, kteří na každém rohu prodávají relativně levně potraviny, ovoce, zeleninu a další zboží? A to v hodinách, kdy naši kluci i holky mají dávno zavřeno? Taky rádi nakupujete na tržnicích dresy „čím víc pruhů, tím víc Adidas“? Kontrola nekontrola, ať si jdou značkoví s přemrštěnými cenami někam! A ono náhle! Poctivá, oblíbená národnostní menšina, kterou jsme brali vždy trochu shovívavě a pozitivně, se nám nějak tak přesunula. Vrhli se na jednoplodinové konopné zemědělství a začínají se rozhlížet po novém poli. Kdože to tam operuje, jak psali včera v novinách? Ruská, arménská, čečenská, balkánská, čínská a kdovíještějaká mafie. Ta nová, nenápadná vietnamská, se snaží najít svou parketu. Mám dvě rady: jednak stačí mít déle otevřeno a pak prodávat nějaký ten plagiát. Kuřáci a injektáři stejně nemají možnost legálně se domoct nápravy. A k tomu je možné jen obdivovat naše protidrogové a protimafiánské oddělení policie. Jaký ti mají přehled, kdo všechno u nás operuje! Jak to dokážou přesně zmapovat a zdáli v poklidu pozorovat!
Dnešní noviny mě taky potěšily, žádná nová piva prý na český trh nevtrhnou. Zůstaneme u toho našeho lehce zapruzeného čecháčkovského přesvědčení, že my máme nejlepší pivo na světě a nějaký cizáky nepotřebujeme. Stella Artois se prý snaží a ono nic. To my máme v hospodách ty naše oblíbené sestavy Plzeň, Gambrinus nebo Krušovice, Staropramen či, hlavně na jihu, Budvar. Právě jsem tu na dovolené ostatně a musím říct, za sebe ovšem, že ten speciálně se skoro nedá pít.
Proč bychom tu, jako v řadě jiných zemí, měli mít širokou nabídku? V jedné hospodě třeba deset, dvacet druhů. Chlapi přece pijí Staropramen, Gambrinus a Plzeň. A z darů naší země pak pochází Krušovice. A dost!
