Praha – Případ zavražděné Anny Janatkové z pražské Troji upozornil na nedostatky v tzv. náhubkovém zákoně. Jméno devítiletého děvčátka, včetně její fotografie a místa bydliště znala v průběhu policejního pátrání celá republika; z logiky zákona by je však média měla od nalezení dívčiných ostatků přestat používat. Právní norma totiž médiím pod hrozbou pokuty zakazuje zveřejnit jméno osoby, která se stala obětí trestného činu.
Sami tvůrci zákona považují takový postup za nesmysl, právníci a redakce ale upozorňují, že není jasné, zda se obávat milionové pokuty. Spolutvůrce zákona, občanskodemokratický poslanec Marek Benda přitom médiím vzkazuje, aby se v tomto specifickém případě řídila zdravým rozumem. „Pokud byl někdo měsíce osobou pohřešovanou a hledal se, jeho jméno bylo používáno a nyní se stal obětí závažného trestného činu vraždy, je samozřejmě možné zveřejnit, co se stalo a o úmrtí informovat,“ uvedl Benda pro iDnes.cz.
Pospíšil: Zveřejňování jména je možné
„Oběti trestných činů mají být chráněny, a to že jsou nějaké výjimečné případy – jako mi na začátku vyčítali, když bude zavražděn prezident, že nebudou moci zveřejnit jeho jméno – no ty se prostě musí řešit zdravým rozumem,“ konstatoval zákonodárce pro Českou televizi.
Stejný názor zastává i ministerstvo spravedlnosti. Argumentuje tím, že Anna byla v pátrání a její jméno zveřejnila policie, nikoli novináři. „Média pouze pracují s již zveřejněnou informací, kterou jim dříve poskytla policie pro účely pátrání, což trestní řád připouští,“ doplnila mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Její slova pro deník Právo potvrdil i ministr Jiří Pospíšil: „Právní názor ministerstva spravedlnosti je, že zveřejňování jména v této kauze je možné.“ Ministr se přitom opírá o právní expertizu, kterou si jeho úřad nechal na toto téma vypracovat.
Totéž soudí i právní zástupce ČT Martin Elger: „Účelem trestního řádu tam, kde chrání oběti, je chránit žijící oběti závažné trestné činnosti.“
Poslanci ochranu obětí měnit nechtějí
Někteří právníci ovšem upozorňují, že věc není tak jednoduchá a že by měl zákon projít úpravou, aby k takovýmto sporným momentům nemuselo docházet. Pokud by totiž média zákon striktně dodržovala, nemohla by napsat prakticky nic. „Média by podle mého neměla jméno Aničky zveřejňovat, to už vidím na hraně. Přitom jen tím, že upozorní na okolnosti, už bude jasno, o koho jde. Lidé si z notoricky známého případu sami vydedukují, že šlo o tuto konkrétní dívenku. Za to pak média nemohou a neporušují zákon,“ uvedl advokát Jan Černý.
Jak si zákon a pojem „zveřejnění“ vykládat, bude muset rozhodnout nejspíš až soud. Ochranu obětí politici měnit nechtějí. „Já si netroufám v tuto chvíli hovořit o změně zákona, protože asi nikdy tu rovnováhu mezi právem na informace a právem na soukromí obětí a ochranu oběti nenajdeme,“ vysvětlil člen ústavně-právního výboru a poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Jak si se zákonem poradilo internetové zpravodajství?
Přístup médií se liší. Zatímco iDnes.cz přinesl i fotografii dívky, Novinky.cz nebo Blesk.cz její obličej rozrastrovaly. Absurdnost zákona dokládá zpravodajství serveru Aktuálně.cz; zatímco 28. února je zde Aniččina fotografie v nezměněné podobě, ve včerejší zprávě už použili fotografii upravenou.
Dílčí změny se ale v náhubkovém zákoně přesto chystají. Novela má povolit zveřejňování odposlechů politiků nebo důležitých úředníků, což je dosud nejčastěji kritizovaný zákaz. Kvůli náhubkovému zákonu také české hromadné sdělovací prostředky propadly z první desítky na 23. místo v žebříčku svobodných médií, který sestavuje mezinárodní organizace Reportéři bez hranic.
