První sólová deska Marty Kubišové vyšla v roce 1969 a hned se stala senzací i symbolem doby. Album s názvem Songy a balady, které obsahuje mimo jiné píseň Modlitba pro Martu, vznikalo za pohnutých okolností nastupující normalizace. Teď vychází znovu, v původní podobě a poprvé s kompletními texty i dobovými ohlasy. Reedice vznikla u příležitosti ohlášeného konce zpěvaččiny kariéry.
„Je to velká pocta nejen mně, ale především té desce, která byla tehdy označovaná jako vrchol. V podstatě z ní čerpám i v druhé kariéře,“ uvedla k znovuvydání Songů a balad Marta Kubišová. Na obalu reedice je citace z první recenze, která na desku před téměř padesáti lety vyšla: Zpívá těm, kdo jí chtějí rozumět.
„Vznik alba byl velmi složitý i výroba byla složitá. Musely se přehazovat písničky a měnit obaly a dalších dvacet let pak nebylo vůbec k dispozici,“ připomněl historii nahrávky dramaturg ze Supraphonu Karel Deniš.
Zlý dlouhý půst
Půlmilionový náklad první desky zmizel velmi rychle. Songy a balady proto vyšly znovu, i když ne v úplně stejné podobě. Zmizela Modlitba pro Martu a nahradila ji píseň Zlý dlouhý půst. Autor cenzorského zásahu symbolicky předznamenal další osud Marty Kubišové.
Zpívat ani koncertovat pak nesměla devatenáct let. I proto, že se jasně postavila proti sovětské okupaci. „Vždycky jsem říkala pravdu a dávala to najevo, i tím, že jsem se rozhodla, že se nebudu za kariérou pachtit za každou cenu,“ vrací se k tehdejší situaci Kubišová. „Zůstala neporažená, jako statečná ženská, která nepodlehla,“ oceňuje Karel Deniš. „Byla ochotná vzdát se kariéry a nedělat kompromisy.“
Před publikum se vrátila 21. listopadu 1989. Tehdy zpívala pro plné Václavské náměstí – mimo jiné Modlitbu pro Martu, píseň, která se stala symbolem protestu proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Letos chce Marta Kubišová svou kariéru ukončit. Poslední koncert chystá na 1. listopadu, na den svých narozenin ve svém rodném městě – v Českých Budějovicích.
