Zemřel italský režisér filmových komedií Dino Risi

Řím - Italský režisér filmových komedií Dino Risi zemřel dnes ráno v Římě. Bylo mu 91 let. V 50. letech se stal jedním z velkých italských filmových režisérů slavných situačních komedií. Natočil remake slavného filmu Horalka, v němž po třiceti letech v titulní roli opět zazářila nestárnoucí Sophia Lorenová. Jeho nejznámějším dílem se však stalo komediální drama Vůně ženy (1974) s Vittoriem Gassmanem a Agostinou Belliovou.

Risi se narodil v prosinci 1916. V jeho snímcích si zahráli například Sophia Lorenová, Vittorio Gassmann, Alberto Sordi nebo Ugo Tognazzi.

Risi propadl světu filmu už během svých studijních let, kdy se navzdory přání rodičů vzdal dalšího studia psychiatrie. Nejprve působil jako asistent režie, začátkem čtyřicátých let spolupracoval s pozdějšími režisérskými hvězdami Mariem Soldatim, Albertem Lattuadou a Mariem Monicellim. Od natáčení krátkých dokumentů se pak dostal k práci na dlouhometrážních filmech.

Prosadil zejména jako režisér komedií a povídkových filmů. První úspěch se dostavil s komedií Poveri ma belli (Chudí, ale krásní; 1957). K většině svých filmů psal i scénáře. V českých kinech šly také další jeho snímky jako První láska (1978), Přízrak lásky (1981) či povídkový film Nová strašidla, do něhož natočil pět epizod. Za jeho nejznámější film Vůně ženy byl nominován na Oscara.

Za svou více než půl století trvající kariéru Risi režíroval nebo se jinak autorsky podílel na více než osmdesáti filmech. V roce 2002 obdržel Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách za celoživotní dílo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 13 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 19 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.