„Nekonečný příběh České republiky očima ufona“ po osmadvaceti letech končí. Satirický komiks Zelený Raoul vychází na stránkách časopisu Reflex naposledy v závěru září. Podle autorů se tak uzavře komiks spojený s jednou generací. Mrzí je, že se o konci kresleného seriálu dozvěděli ze stručného e-mailu, uvedli v Událostech, komentářích.
Milana Tesaře, který je spolu s Danem Hrubým a Tomášem Baldýnským scenáristou komiksu, mrzí, že komiksový mimozemšťan nemohl odletět zpátky domů s větší pompou. Jeho i karikaturistu Štěpána Mareše mrzí úsečná forma, jakou se o konci Zeleného Raoula dozvěděli. Přišel jim e-mail. „Byl jsem v první chvíli v šoku, protože jsem něco podobného nečekal. Aby vám to někdo takhle oznámil, to je zvláštní,“ míní Mareš.
Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš pro iRozhlas.cz zdůvodnil ukončení komiksu „výrazně klesajícím čtenářským zájmem“. „S autory jsme komunikovali dlouho, hledali jsme cestu, jak dále se Zeleným Raoulem, ale nenašli jsme ji. Oficiálně jsem jim tedy poslal oznámení mailem,“ vysvětlil.
Mareš: Nechtěli jsme nikoho urazit za každou cenu
Podle Tesaře se Zelený Raoul stal pojmem, který téměř každý zná. „Možná mohl některým lidem přijít vousatý,“ připouští, „je to prostě generační komiks, v podstatě tak trošku relikt devadesátých let, který dál nějakým způsobem pokračoval.“
Autory zelený mimozemšťan provázel polovinu života. Kreslíř Štěpán Mareš podle svých slov kreslení nevynechal ani o svátcích nebo když byl nemocný. Satira komentovala především dění na české politické scéně. Ostrý pohled dostal Zeleného Raoula i před soud, s vydavatelem komiksu se soudili politik Karel Březina a manželka někdejšího premiéra Petra Paroubková. Březinovi soud přiřkl omluvu, Paroubkové žalobu zamítl.
„Raoul nikdy nenapadal nikoho prvoplánově, že by chtěl někoho urazit za každou cenu. Vždycky reagoval na něco, co se skutečně stalo. Že politikovi nastavíte pokřivené zrcadlo a že se jich hodně ozvalo, to už je druhá věc,“ podotýká Mareš.
Ani jeden z autorů, kteří byli hosty Událostí, komentářů, ale nechce, aby loučení bylo „plačtivé“. „Takové věci se dějou. Ve středověku se říkalo, že uprostřed života na vás čeká smrt, takže to prostě skončilo a něco zase začne,“ uzavírá Tesař.
