Večer v režii fantastického Mr. Clarka

Praha - Těžko říci, jestli čtyři ročníky již dělají tradici. Každopádně audiovizuální festival Lunchmeat, který v pátek proběhl již počtvrté, si už dokázal vydobýt své místo na kulturní mapě (přinejmenším Prahy) a patřil mezi netrpělivě očekávané akce konce dubna. A po zásluze, nutno podotknout, především díky vystoupení skvělého britského producenta Clarka.

Letošní vydání přineslo hned několik zásadních změn. Hlavní program se smrsknul na jediný den a dosavadní hostitele MeetFactory a Bio Oko nahradil podzemní prostor Veletržního paláce -  takřka zapomenuté kino Veletrhy, kde dnes operuje nezávislá divadelní scéna Studio hrdinů.

Základní koncept Lunchmeatu ale zůstává neměnný - jádro tvoří živá či djská vystoupení atraktivních jmen elektronické scény v kombinaci s vizuální show vybraných umělců. Tentokrát festival lákal především na britského producenta Clarka doplněného o letošní rezidenty, turecké studio NOHlab a výrazného představitele současné bass music Fantastic Mr. Foxe s polskou VJkou Jago.

Podzemní amfiteátr

Samotnému jednodennímu festivalu předcházela série warm-upů i další doprovodný program, který se odehrával hlavně v režii djů Radia Wave a jenž našel azyl v přízemí Veletržního paláce, bývalé kavárně Nová Syntéza. Tam se v den pátečního vyvrcholení objevila i vedlejší „československá scéna“, hlavní pozornost se však upínala do podzemí budovy Národní galerie.

Netradiční prostory Lunchmeatu slušely a vizuální instalace prostupovaly všemi místnostmi. U vchodu vítal interaktivní program večera, který mohli návštěvníci procházet pouhým pohybem ruky, dlouhou stěnu nad hlavním barem obzvláštňovaly animace, chodbou se míhaly geometrické projekce.

To hlavní se však odehrávalo v sálu bývalého kina, nezvyklém podzemním amfiteátru. Stupňovitý, rozlehlý prostor svažující se k hlavní scéně bezpochyby přidával na specifické atmosféře potemnělému sálu, kterému dominovalo projekční plátno tyčící se nad vystupujícími interprety.

Plno venku i vevnitř

Díky kombinaci teplého večera a zákazu kouření ve vnitřcích prostorách sice velká část návštěvníků festivalu postávala před Veletržním Palácem, takže se někdy mohlo zdát, že party je spíše venku. Jak se ale blížilo očekávané vystoupení Clarka, i sál bývalého kina se začal plnit lidmi.

Kolem jedenácté se rozehrál berlínský rezident Kangding Ray. Jeho odtažité techno ale ještě Lunchmeat nerozpumpovalo, a ani projekce à la devadesátková počítačová grafika příliš nezaujaly. Poté ale přišel na řadu Clark a ukázal, že vše, co mu předcházelo dosud, byl doopravdy jen předkrm. Projekční plátno nahradily poloprůhledné kvádrové konstrukce, které oddělili Clarka od publika a jež fungovaly jako prostor pro zadní projekci chlapců z NOHlabu. Zastřeli tak postavu interpreta a nechali prostor pro čistě audiovizuální zážitek.

O samotném Clarkově setu se nedá mluvit jinak než v superlativech. Ukázalo se, že slova organizátorů, kteří promovali britského producenta jako „neúnavného experimentátora a ohybače žánrových klišé“, vůbec nelhala. Clark předvedl hodně různorodý, eklektický a především notně zábavný set a spolehlivě naplnil a rozhýbal hlavní sál.

A nezklamal ani po něm nastoupivší Fantastic Mr. Fox, jehož představení dominovala projekce VJky Jago. Ne tak často využívaná forma vizualizací složená čistě z předtočených záběrů smíchaná v klipovitý mix fascinovala asi nejvíce ze všech vizuálních děl Lunchmeatu. Fantastic Mr. Fox dohrál někdy kolem půl čtvrté ráno, program tím však ještě zdaleka nekončil. Ještě po něm vystoupil například mladičký Sinjin Hawke, ne neprávem přirovnávaný ke slavnějšímu Hudsonu Mohawkovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...