Praha/Karlovy Vary – Lech Walesa a Václav Havel - dva symboly pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Zatímco ten první dnes večer uvede na festivalu v Karlových Varech životopisný snímek Walesa: Člověk naděje, Češi podobný celovečerní film o bývalém prezidentovi nemají. A podle Petra Pitharta ani hned tak mít nebudou – bývalý premiér se domnívá, že tu není nikdo, kdy by si takový film troufl natočit.
Dvouhodinové životopisné drama oscarového režiséra Andrzeje Wajdy ukazuje klíčové momenty vzestupů a pádů opozičního odborového hnutí Solidarita, které Walesa se svými kolegy vybudoval. „V mém životě bylo mnoho scén, od romantických až po detektivní zápletky, více než šest atentátů… takže je možné natočit mnoho filmů. Wajda chtěl ukázat dělníka, odboráře a otce početné rodiny,“ popsal režisérovy záměry v Otázkách Václava Moravce Walesa. Exprezident dal Wajdovi volnou ruku a film s ním nekonzultoval, podle některých kritiků ale staví Walesovi pomník a příliš ho idealizuje.
Walesu i Havla zná celý svět, přesto Češi podobný film nemají. „Nevidím, že by se blížila doba, že si někdo troufne film o Václavu Havlovi natočit – a to ne proto, že by se měl toho tématu bát. Ale nikdo už nenatočí krutější a sebeironičtější film o Havlovi, než jaký natočil on sám o sobě - v Odcházení,“ myslí si někdejší disident a pozdější premiér Petr Pithart. „Místo Wajdy máme Otakara Vávru. Momentálně ale nevidím, že by se tu nějaký Wajda rodil… Je to nedostatek odvahy a odstupu, který tomu asi brání,“ dodal.
Walesa - revolucionář. Havel - intelektuál a muž slova
Walesa i Pithart se shodli v tom, že Walesův život je možná pro filmaře lépe zpracovatelný: „Havel byl intelektuál, teoretik, muž slova, a ne fyzický vůdce, revolucionář jako já… Roznášel jsem letáky a organizoval stávky,“ připomíná Walesa. Podle expremiéra Pitharta navíc začíná v Česku „tvrdý“ spor o Havla. „Ale nemyslím, že se v rámci toho sporu najde někdo, kdo by si na tak velké téma troufl,“ prohlásil Pithart v pořadu. Poukázal také na to, že film o Palachovi vznikl až 45 let po jeho činu – a navíc ho natočila Polka, Agnieszka Holland.
Letos na podzim uplyne už 25 let od pádu železné opony, podle Pitharta je to ale pořád ještě málo na objektivní hodnocení minulosti. „Každý rok vidíme listopad jinak. To nikdy nebude uzavřený obraz. Budeme se s tím vyrovnávat do konce našich životů a i naše děti se s tím budou vyrovnávat. Nelze říct – teď už je ten obraz jasný. Vždycky nás bude překvapovat, jak současnost bude vrhat nové světlo na to, co se stalo,“ řekl v pořadu Pithart.
