Paříž - Muž, kterého společnost dohnala k sebevraždě. Název jedné z nejrozsáhlejších výstav děl Vincenta van Gogha, kterou připravilo pařížské Musée d'Orsay. Obrazy impresionistického génia představuje očima jednoho z prokletých básníků Antonina Artauda.
Ačkoliv se francouzský básník, divadelník a významný představitel francouzské meziválečné avantgardy Artaud narodil šest let po van Goghově smrti, cítil se s ním po celý svůj život spřízněný. I tím, že i on sám se potýkal s duševní nemocí. V roce 1947, pár dní před otevřením van Goghovy retrospektivy v Paříži, napsal o už doceněném malíři článek.
„Jeho text je velmi zajímavý, protože odporuje všem teoriím o van Goghovi. Nejvíc té, která tvrdí, že byl šílený. Artaud napsal: 'Ne, van Gogh není šílený, byl dohnán k sebevraždě společností, která odmítla jeho práce,'“ shrnula obsah eseje kurátorka výstavy Isabelle Cahnová.
Podle básníka běžné myšlení společnosti bránilo van Goghovi vyjádřit „nesnesitelné pravdy“ a tato nemožnost ho dohnala k sebevraždě. Z přispění na malířově smrti obviňoval i jeho psychiatra. Van Gogh byl na vlastní žádost několikrát hospitalizován, stále se prohlubující deprese ho údajně dohnaly i k uříznutí vlastního ucha a také k postřelení, které pro něj bylo smrtelné.
Jak postupovalo psychické utrpení slavného impresionisty, fauvisty a expresionisty je vidět napříč celou výstavou. „Podařilo se nám sehnat mimořádný počet děl. Máme 55 jeho prací, z toho 45 jsou malby. Většina retrospektivních výstav na jedno téma ukazuje kolem třiceti van Goghových děl,“ upozornila kurátorka. Návštěvníci si mohou prohlédnout slavnou Hvězdnou nebo nebo nervy drásající Zahradu nemocnice sv. Pavla. Do 6. června jsou v Musée d'Orsay vystaveny obrazy ze všech vývojových období nešťastného malíře kromě let, kdy van Gogh tvořil v nizozemském Nuenenu.
