Váchalova kniha o Šumavě je unikátním uměleckým dílem

Praha - Šumava umírající a romantická, dílo Josefa Váchala a největší kniha, jaká se dá koupit na českém trhu, se nově představila veřejnosti. Výtisků budou celkem dvě stovky a podle majitele nakladatelství Paseka Ladislava Horáčka je o faksimile původního šestnáctibarevného dřevorytu velký zájem.

Umělecké dílo obsahuje 74 obrazů Šumavy, každý jinak pojatý. „Lidé v knize najdou velmi zvláštní text, protože Váchal byl jako spisovatel zvláštní člověk, měl osobité názory a nedělal žádné korektivy, vyjadřoval se velmi spontánně,“ uvedl Horáček. Umělec v knize varoval před ničením přírody i před směřováním celé společnosti.

Váchal sám vytvořil 11 exemplářů knihy. Původně zamýšlel udělat knihy dvě, druhá, kterou svět nikdy nespatřil, se měla věnovat Českému lesu. Důvodem, proč nevznikla, bylo to, že se mu Šumavu nepodařilo prodat. Jediný exemplář si zakoupil strýc současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Nakladatelství Paseka knihu zařadilo do edičního plánu už v roce 1992, prestižní úkol se ale Horáčkovi podařilo splnit až po 16 letech. Knihy se v současnosti vážou, hotových jich je 15, týdně se podaří svázat tři až čtyři. Každá je díky ruční práci originál. „Jakmile máme novou, je o ni zájem,“ řekl Horáček. Kniha stojí kolem 40.000 korun, záleží na druhu vazby. Nakladatelství také vydalo zmenšenou verzi, tu si zájemci mohou pořídit za 3300 korun.

Malíř, grafik a spisovatel Josef Váchal (1884-1969) na knize o velikosti 48 krát 64 centimetrů a váze dvaceti kilogramů pracoval tři roky, dokončil ji v roce 1931. Knihy vázal do celokožené vazby. Každý obraz je z jedné desky, některé mají až 16 barev, které autor postupně odrýval do dřeva.

Jednoduše nevznikal ani text. „Každé písmeno bylo vyřezáváno zvlášť, některá písmena musel Váchal vyřezat třeba osmkrát nebo desetkrát,“ vysvětlil Horáček. Záleželo na tom, kolikrát potřeboval písmeno na stránku umístit.

Originály knihy mohou lidé spatřit například v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, v Národním muzeu nebo na zámku Hluboká. Jeden z nich vlastní i Nadace Charty 77, a ten se bude dražit ve prospěch Konta bariéry příští týden na Žofíně. Vyvolávací cenu stanovili pořadatelé na 1,2 milionu korun a podle nich jde zřejmě o nejdražší umělecké dílo dražené pro charitativní účely v Čechách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 3 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 6 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...