Praha – Jedinečnou možnost prohlédnout si přes 760 let starou listinu českého krále Václav I., v níž je vůbec první písemná zmínka o zakladateli českého šlechtického rodu Rožmberků, mají návštěvníci Valdštejnského paláce. Jen několik dní – od 13. do 20. června – zde bude vzácný dokument zpřístupněn v rámci rozsáhlé výstavy Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami.
„Tato listina je mimo jiné důležitá proto, že Vok z Rožmberka je v ní jmenován mezi předními aristokraty země. Jeho pozice sílila, za Václavova následovníka Přemysla Otakara II. se dostal do nejvyšších funkcí. Listina je doklad, že ale už v té době patřil mezi aristokratickou elitu,“ vysvětluje unikátnost dokumentu Petr Pavelec, ředitel českobudějovického pracoviště Národního památkového ústavu a zároveň hlavní komisař výstavy.
Pergamenovou, latinsky psanou darovací listinu s voskovou pečetí vydal Václav I. 22. června 1250 pro kostel sv. Víta na Pražském hradě a svatovítskou kapitulu. Vok I. z Rožmberka je uveden mezi svědky jako „Woko de Rosenberch“. Kromě něj je na dokumentu, který čítá jen několik řádků, zmíněn i jeho bratr Vítek z Příběnic.
„Vystavení listiny je pro nás svátek,“ upozornil Pavelec. Vzácný exponát zpřístupnil Archiv Pražského hradu vůbec poprvé. „Listina musela být kvůli expozici vyjmuta ze speciálního ochranného obalu a očištěna,“ popsal přípravy Marek Suchý, kurátor oddělení Fondy a sbírky Metropolitní kapituly u sv. Víta. Vystavena je ve vitríně na speciálním stojanu, který kopíruje přeložení pergamenu.
Listina krále Václava I. je k vidění jen od 13. do 20. června. Historii rodu s pětilistou růží ve znaku si mohou zájemci připomenout ale až do 20. srpna. Doposud největší výstavu mapující historii Rožmberků hostí Valdštejnská jízdárna od poloviny května. Expozice zahrnuje na 600 rozličných uměleckých děl, dokumentů a artefaktů.
Český překlad listiny:
Václav, z Boží milosti čtvrtý král český, (oznamuje) všem pro vždycky. Tak jako čas plyne a podobně jako rozpuštěný vosk stále odtéká, tak také z příčiny porušenosti čas s sebou stahuje do trvalého zapomenutí a vyhnanství skutky a jenom ty jsou z toho vyňaty, které byly potvrzeny hlasem svědků a svědectvím písma. Proto chceme současníkům i budoucím dáti věděti, že na věky právem odevzdáváme kostelu a kanovníkům pražským kapli sv. Bartoloměje na hradě Pražském spolu s patronátním právem téže kaple a se všemi přináležitostmi, a to po smrti našeho milého kaplana Heřmana, probošta litoměřického, který tuto kapli až doposud držel z naší svrchovanosti. Na svědectví těchto věcí jsme rozkázali potvrdit přítomnou listinu ochranou naší pečeti. Těchto věcí jsou svědkové: náš komorník Boreš z Rýzmburka, Havel z Lemberka, Častolov ze Žitavy a jeho dva synové Častolov a Jindřich, Smil ze Žitavy, Vok z Rožmberka a jeho bratr Vítek z Příběnic, Vítek z Hradce, Markvart z Domoradic (okr. Ústí n. L.), zvíkovský purkrabí Hirzo, náš komorník Pitrolf, Ondřej a mnozí jiní. Dáno v Praze rukou Herborda, našeho dvorního notáře, léta Páně 1250, o 10. kalendách červencových (22. června). /zdroj: NPÚ/
