Romy Schneiderová před Sissi utíkala

Vídeň/Praha - Před 70 lety, 23. září 1938, se ve Vídni narodila Romy Schneiderová (vlastním jménem Rosemarie Magdalena Albachová). Svět okouzlila v roli císařovny Sissi, příležitost jí dali režiséři zvučných jmen jako Orson Welles, Luchino Visconti nebo Claude Sautet. Welles o ní po natáčení snímku Proces řekl, že je nejlepší herečkou své generace. Její smrt je dodnes opředena tajemstvím.

„Ztělesňovala určitý romantický symbol a byla to žena obrovské krásy,“ říká o Schneiderové filmový publicista Michal Procházka.

Schneiderová se narodila se do slavné herecké rodiny. Protože v roce 1938 bylo Rakousko součástí nacistické Velkoněmecké říše, získala automaticky i německé státní občanství. v 15 letech se poprvé objevila ve filmu a o dva roky později přišla celosvětová sláva po jejím ztvárnění císařovny Sissy ve stejnojměnné trilogii.

Osudový Delon 

Michal Procházka:

„Muži jí pomohli v profesním životě. Jinak asi hodně milovala a nenacházela štěstí.“

Při natáčení romantického snímku Christine v roce 1958 se zrodila láska mezi ní a jejím filmovým partnerem Alainem Delonem. Schneiderová opustila rodinu, odešla s Delonem do Paříže a začala pracovat s významnými režiséry. Zároveň se veřejně vyjadřovala k aktuálním tématům, jako třeba feminismu, a otevřeně na veřejnosti hovořila i o svém soukromém životě, ve kterém byla nešťastná.

Delon v roce 1964 vztah ukončil a Schneiderová se krátce nato vdala za německého herce Harryho Meyera, se kterým měla syna Davida. S Meyerem se v roce 1975 rozvedli, z dalšího krátkého  manželství s Danielem Biasinim vzešla dcera Sarah.

Tragická 80. léta

V létě roku 14letý syn David tragicky zahynul. Zemřel i první manžel Meyer, hereččin otec a babička. Schneiderová propadla alkoholu a v květnu 1982 zemřela v Paříži. Existují spekulace o předávkování léky na spaní, oficiálně bylo příčinou úmrtí selhání srdce.

„V průběhu let se ´přehrála´ do uznávané, charakterní herečky, nic na tom nemění fakt, že se jí nepodařilo dobýt USA,“ uzavírá Procházka.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 4 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 5 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...